Recenze: Provence jako sen – Lenka Civade

Krásné vyprávění o dlouhé cestě z Moravy, přes Prahu a Paříž až do vysněné Provence…

Autorka se po seznámení s manželem Honzou Ludvíkem (Jean Louis) zabydlela v Paříži, ale ta jim brzy připadala příliš zalidněná. Pokud žijete v tomto krásném městě trvale, tak se naučíte přívalům turistů vyhýbat, přesto to někomu může vadit. A tak se manželé pustili do dalšího dobrodružství. Po dlouhém hledání si koupili zámek St. Quentin v Provence, nebo spíše jeho zříceninu, a pustili se do rekonstrukce. Což zahrnovalo i doslovné prosekání se k budově skrz bujnou vegetaci, která mělo celé roky se pořádně rozrůst…
Ukazuje mi jeden z pramenů kouzla Provence, něco, co je jí vlastní, co dělá tenhle kout tak kouzelným. Není to jen zatraceně dobré počasí, jsou to i lidé, kteří zůstávají v pevném vztahu s dědictvím předešlých generací.
(str. 12-13)
Kniha je psána formou vyprávění, ve kterém autorka vzpomíná na strastiplnou cestu k jejich vytouženému cíli. Prvotní nadšení se časem měnilo ve zklamání a boj s úředníky nebo řemeslníky, kteří v Provence pracují tak trochu zdlouhavě a klidně by so mohl říci, že fungují na baterky, nebo ještě lépe, kdy se jim zachce něco dělat.

Příběh o rekonstrukci zámku by se mohl zdát být nudným, ale opak je pravdou. Všechno je psáno čtivě, doplněno o zkušenosti a zážitky, děj se tak často stává nečekaně zábavným a čtenář s postavami prožívá jejich sen o bydlení v té rozpadlé ruině.
Vesnice bez pekaře je horší představa než vesnice bez starosty. Pokud starosta není pekařem.
(str. 21)
Provence je krásný francouzský kraj, ale v období léta se stává až přeplněný turisty ze všech koutů světa. Každý sní o levandulových polích ztrácejících se na obzoru, vůni oliv a prosluněné přírodě, která bere dech. Vypravěčka se snaží tohle všechno stále prožívat, aby nezapomněla to prvotní kouzlo z příjezdu do Provence. Ale to stává těžkým úkolem, pokud se denně prohrabáváme sutí a kolem vás je neproniknutelná oblak prachu ze staveniště. Přestože se její sen o bydlení v zámku zdá být nesplnitelný, protože ve skutečnosti žijí v malé buňce na zahradě, ale ona si stále vychutnává prožitek z Provence. Za což jí nesmírně obdivuji, stejně jakou za její odhodlanost.

Mnoho postav prožívá krásy i starosti života v Provence, ale všichni se točí okolo manželského páru, který se mezitím stal rodinou. Najdete tu spoustu příhod, které z knihy dělají atraktivní počtení, například bydlení u mémé (tchýně), vaření, přesazování olivovníku, bláznivé „pípání“ po okolí s detektorem kovů, boje s úřady, sousedy i vegetací… Další a další každodenní dobrodružství, která se samostatně mohou zdát jako banální příhody, ale společně tvoří ucelený překrásný příběh o cestě k jednomu velkému snu a touze po svobodě.
Tady na jihu se přehání hodně… V Marseille vám taky klidně tvrdí do obličeje, že jim ucpala sardinka přístav. Vy si pak musíte domyslet, že Sardinka je jméno lodi, která opravdu kvůli technickým problémům blokovala chvíli přístup do přístavu. Ta je to tu se vším.
(str. 60)
Během čtení na vás dýchá atmosféra Provence, života na venkově a vy si užíváte každou stránku. Kniha je zpracovaná příjemným způsobem a věřím, že si ji nepřečtete pouze jednou, ale budete se k ní vracet.

Při čtení knihy zatoužíte život v Provence vyzkoušet, nebo se tam jet alespoň podívat. Netvrdím, že se kniha dá používat jako průvodce nebo snad cestopis, i když se o Provence dozvíte mnoho informací a detailů, ale více než ukázku památek, tak se kniha zaměřuje na život v tomto francouzském kraji. Jeho obyvatelé nejsou ideální (to asi nikde na světě) a dlouho jim trvá, než cizince přijmou mezi sebe. Nejspíš to bude jejich způsobem života, který je velmi přátelský a často celé okolí žije jako jedna velká rodina.
Mont Ventoux je známým etapovým vrcholem Tour de France. Nechápu, jak tam může někdo vyjet na kole. I auto je unavené, než se tam vyšplhá!
(str. 75)
Provence jako sen je nádherný cizokrajný román, který by se mohl stát průvodcem života v Provence.  
Hodnocení: 100 %

Název: Provence jako sen
Autor: Lenka Civade
Vazba: Vázaná s přebalem
Počet stran: 160
Vydal: Lidové noviny, 2010 (1. vydání)

Komentáře

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.