Recenze: Interview s upírem - Anne Rice

Nesmrtelná hororová romance plná zvrácenosti, která v sobě skrývá mnoho, stačí jen hledat a obdivovat majestát upírů a smrti...

Upír Louise vyhledal mladého reportéra, aby mu vyprávěl svou tragickou životní cestu, jenž začala roku 1791 nedaleko New Orleansu jeho narozením. V pětadvaceti letech vlastnil rodinnou plantáž, ale po tragické smrti jeho bratra ztratil smysl života a přál si smrt. A tehdy jeho kroky zkřížil upír Lestat, který z Louise učinil svého druha, upíra. Nastěhoval se na plantáž a ukazovalo Louisovi požitky nesmrtelnosti, ale to Louisovi nestačilo. On se vždy snažil objevit smysl existence lidského života, nyní i toho upířího. Vše se komplikuje vzpourou černošských otroků, kteří mají ve své kultuře věří v nadpřirozeno a zlo...

Lestat o po útěku přemění pro Louise malé děvčátko Claudii, z které se Louise nakrmil, a ona by zemřela. Oba upíři si usmyslí, že Claudie bude jako jejich dcera. Jenže ona navždy ustrnula v dětském těle, přestože její mysl dospívala. Lestat jí naučil zabíjet, ale Louise pro ni byl mnohem více než společník. Ona ho milovala a Louise jí stále bral jako dceru, to však způsobilo to, že se oba zbavili Lestata, aby mohli být spolu a objevit pravé důvody upířího bytí.

Najdou další upíry? Je Lestat skutečně mrtvý? Jak hluboká je láska mezi Claudií a Louisem? Může ji narušit jiný upír, který zatouží po Louisovi? Najdou odpovědi na své otázky? Nečeká Louise velká tragédie, která ho navždy změní?

..........

Anne Rice je ve světě velmi známá autorka románů, kde se kloubí horor, romance a tragédie. Nejvíce jí proslavilo právě Interview s upírem, jenž se dočkalo filmového zpracování, které zastínilo knižní předlohu. Není to ovšem tím, že by byl film lepší, jen je v určitých momentech odlišný, a to celý děj velmi zjednodušilo. Louise těmi změnami utrpěl nejvíc, jelikož v každém (knižním i filmovém) zpracování vyznívá dost rozdílně.

Kdo čeká šťastný konec, tak se nedočká, ale ono to ani jinak dopadnout nemohlo. Nakonec ty úchvatné, neobyčejné upíry lituji, protože Louise, Lestata i Armanda čeká smutný osud v osamění, jenž jim nikdo nezávidí a ta jejich věčnost se pro ně stala utrpěním.

Jen té potvory Claudie mi líto nikdy nebylo. Jistě, nemohla si zvolit, zda se stane upírem, ale to co se z ní stalo, padá jen a jen na její hlavu. Kdyby každého jen nevyužívala, tak určitě dopadla lépe... mrcha jedna.

Žít na vždy a nikdy nezemřít se zdá být krásné, to je pak žízeň po krvi jen malá cena za obrovský dar. Ovšem zdání klame. Co si počít s nesmrtelností, když se kolem vás vše mění k nepoznání a všechno, co jste si oblíbili je nenávratně pryč? Není divu, že spousta upírů po několika staletích raději vyjdou na slunce a zemřou. Jejich bytí se pro ně stane příliš velkým přítěžím a nedokážou přijmout vývoj světa. A tak hledají společníka, který by jim pomohl věčnost lépe zvládnout.

Četla jsem názory, že se kniha nečte zrovna nejlépe, ale pro mě se stala fascinujícím počtením, jen litují, že jsem, před jejím přečtením, shlédla film, protože je sice zdařilý, ale na knihu nemá ani omylem. Ta je místy až dech beroucí a oproti filmu pointy scén vyznívají až téměř protichůdně.

Hluboký a procítěný příběh, to je to, oč tu běží a co může někoho odrazovat. Tohle v žádném případě není lehká romance s láskou až za hrob, kde jsou hrdinové navěky šťastní. V knize se láska objevuje ve velké míře, ovšem každému se nemusí zamlouvat, jelikož je plná zvrácenosti a touhy po nedosažitelném. Láska dítěte k dospělému muži, mezi dvěma muži a muž milují dítě. Nechci, aby to vyznělo tak, že někoho odsuzuji, ale v tomhle dokonalém upířím světě to působí podivně. Důležité ovšem je, že všichni hledají lásku, ať už v jakékoliv podobě.

Objevuje se nám zde rozporuplný „milostný“ čtyřúhelník (Lestat, Louise, Claudie a Armand), kde každý touží po někom jiném a láska má noho podob.

Lestat jen hledal společníka a vybral si Louise, kterého svým způsobem miloval, jenže Louise jeho city nikdy neopětoval. A když se na scéně objevila mladičká Claudie, Louisovo srdce k ní zahořelo otcovskou láskou, to Lestat nikdy nedokázal pochopit. Problém nastal v tom, když Claudie dospívala, pochopila své city (prostě se í splašily hormony) a ona zatoužila po Louisovi až milenecky, jenže navždy zůstala v těle dítěte. A to také nakonec způsobilo Lestatův bolestný pád, protože jeho nikdo nemiloval.

Po setkání Armanda s Louisem je jasné, že oba upíři po sobě touží, a kdyby se setkali dřív, tak spolu mohli být i šťastní. Oba totiž prahnou po vědění, jenže je tu stále Claudie a tu Louise nedokáže opustit. Po tragické události je na všechno pozdě, Louise pochopí, co znamená být upír a ztrácí touhu po lásce...

Louise se zde objevuje v roli trpitele, jenž se nebojí dopustit hříchu, aby se mohl ještě více trápit a vyčítat si to. Proto také svůj příběh vyprávěl mladému reportérovi, aby lidstvo mohlo pochopit pravdu a napravit se, to je ovšem jen klam, protože lidé se nedokážou poučit ani ze svých chyb, natož pak z cizích.

Příběh ubíhá pomalu, ale jen proto, aby čtenář mohl lépe pochopit duševní rozpoložení postav, jenž jsou často dosti zmatené. Mě to ovšem neodradilo a pomohlo mi to vcítit se do příběhu, který byl nádherný, ale velice smutný. Ta určitá zvrácenost prazvláštní lásky v mnoha podobách byla skvostná a já se od knihy jen stěží odpoutávala.

Interview s upírem je horor s romancí, s úchvatným příběhem, který mě díky své hloubce velmi fascinoval. Kniha obsahuje mimo jiné i prvky historického románu, ale hlavně složitě propracovaný děj, v němž nic není takové, jak se může na první pohled zdát. Někomu se může číst hůře, ale rozhodně stojí za to. Jen to není odpočinková četba na odreagování, protože vyžaduje plnou čtenářovu pozornost.

Hodnocení: 4,5/5

Název: Interview s upírem (orig. Interview with the Vampire, 1996)
Autor: Anne Rice

Překlad: Jaroslav Vácha
Vazba: Měkká
Počet stran: 392
Vydal: Československý spisovatel, 2012 (1. vydání)