Několik vyňufnutí o mých zájmech

Jsem divná osoba se složitou melancholickou náladou a k tomu mám ještě značně rozpolcenou povahu, takže to je nebezpečná kombinace, protože nikdy u mě nevíte, na čem jste. Často mám pocit, že se ve mně skrývá nějaké temné JÁ, a to se občas vydere na povrch. Proto se není čemu divit, že raději vyhledávám zvířecí společnost než lidskou, s kterými jsem se nikdy nedokázala stýkat. Prostě jsem takový ten typický outsider a vyvrhel společnosti, ale svým způsobem mi to je jedno, ostatní ať si trhnou...

Co se týče zájmů, tak jsem dosti nevyzpytatelná, proto mám ráda své mazlíčky, literaturu, kreslení, psaní příběhů, povídek a básní, focení, kaktusaření i vyšívání. Ano, mám toho vcelku dost a neustále se potýkám s nedostatkem času. Potřebovala bych, aby měl den alespoň 30 hodin, protože takhle často zanedbávám spaní i odpočinek a často jsem unavená.

1) Mazlíčci: Mám ráda všechny zvířata (kromě hmyzu), které často obdivuji za jejich vlastnosti a povahové rysy. Nejvíc samozřejmě miluju svoje mazlíčky, bez kterých si neumím život vůbec představit, protože mi nějak dodávají sílu. Je to kocour Whitee, fretka Todd a samozřejmě naši hafani Káro a Deny, a nesmím zapomenout na naše venkovní kočičáky (máme dva kocoury, ale na podzim se ve stodole utábořila kočka s třemi koťaty a už u nás zůstala).

2) Literatura: Tohle je v poslední době můj druhý nejsilnější koníček, hned za mazlíčky, kteří si nechávají prvenství. Skládá se ze čtení, psaní recenzí (Literární koutek "U fretko-kocoura") a obstarávání knih.

a) čtení je má nejčastější činnost, kterou vykonávám, kde se jen dá - doma, knihovně, autobuse, parku či ve městě. Vždy sebou nosím jednu knihu, protože nikdy nevím, kdy se mi naskytne příležitost. Jen si musím brát větší kabelu, jelikož nevedu čtečky nebo elektronické knihy, ale jen papírové.

Co se týče žánru, tak nejsem vybíravá, proto čtu thrillery, detektivky, červenou knihovnu, historické romány, různé romance i horory.

b) o recenze jsem se začala zajímat až na jaře 2012, kdy jsem je začala tvořit, ale už předtím jsem si na přečtené knihy psala názory. Čtu od dětství a baví mi to, tak proč si neutřídit myšlenky a nesepsat svůj názor? Proto si také vedu knižní blog Literární koutek "U fretko-kocoura", který je moje srdcová záležitost. Sice už spolupracuji s některými nakladatelstvími a obchody, od kterých dostávám výtisky k recenzím, přesto čtu mnoho knih jen pro sebe.

c) obstarávání knih miluju stejně jako čtení, takže ráda prolézám knihkupectví, antikvariáty i knihovny. Ale měli by mi tam zakázat vstup, jelikož za knihy utratím tak polovinu peněz co mám (druhou dám za mazlíčky, sama sobě si měsíčně kupuji jen dva časopisy - Pevnost a Psi kusy). Jakmile se ocitnu mezi regály s knihami, tak se přestávám ovládat a musím je všechny obhlídnout. Dokážu tam chodit celé hodiny a hodiny. Knihy jsou pro mě droga!

3) Kreslení: Tato činnost se u mě více projevila asi před třemi lety a od té doby stále něco čmárám či patlám. Někomu se sice má tvorba líbí, ale já o sobě říkám, že nic neumím a to co vytvořím jen hrozné mazanice. :-)

4) Psaní příběhů a povídek: Už od dětství jsem byla hrozný pisálek a snažila se neustále psát nějaké příběhy a později i povídky, dokonce jsem měla sen o spisovatelství, ale to navždy zůstane jen přáním. Tak před rokem a něco mě má múza nadobro opustila a co se týče povídek, tak jsem o té doby nevymyslela zhola nic. Místo toho mě chytly básně.

5) Básnění: Na jaře 2012 se u mě projevilo básnické střevo, které čas od času něco vyvrhne, ale básněmi by se to dalo nazvat jen stěží. Je to trochu ironie, protože v dětství jsem poezii vůbec nerozuměla a naučit se báseň na vzpaměť pro mě znamenalo nadlidský výkon, natož abych sama tvořila. Ale jak je vidět, časy se mění a s nimi i člověk.

6) Focení: Je to jen záliba, nic vážného, ani pro to nemám cit a kvalitní foťák. Něco občas zvěčním mobilem, ale to je tak všechno. Hlavně zachycuji své mazlíčky a okolí.

7) Kaktusaření: Miluju kaktusy, ale nejsem žádný vášnivý sběratel či pěstitel. Mám doma pět kaktusů a ráda si s nimi povídám...říkala jsem, že jsem divná.

8) Vyšívání: V poslední době na to nemám čas, ale tak dva roky zpátky jsem vyšívala (jen křížkový stehem) hodně, většinou jako dárek pro své blízké.

Mezi další příležitostné koníčky by se dalo zařadit: jízda na kole, procházky po Klatovech  nebo v parku a ještě něco dalšího. Možná že jsem kreativní snílek, ale jen se nemůžu najít a tápu v temnotě světa. Spoustu věcí nedotáhnu do konce, což mě svým způsobem ještě více ubíjí. 

Jsem perfekcionalista, proto musím všechno plánovat a detailovat věci kolem sebe. Nesnáším narychlo vymyšlené akce, u kterých nevím, jak to dopadne. Já se prostě nikdy neseberu, nesbalím tašku a nepojedu se třeba mrknout do Plzně, jak to dělá má dobrá přítelkyně Nikol. To bych se z toho zbláznila, proto jsem raději zalezlá doma a nikam ani příliš nelezu. Jenže pak si uvědomím, že mi tím něco uniká a všichni se mi vzdalují...

 

 

Pátek

Pátek je den velký,

začíná víkend nádherný,

předzvěst volna a pohody,

hurá všichni z palandy.

.

Pátek jde různě strávit,

hlavně se nesmíte oběsit,

jinak by to legrace nebyla,

duše by na hřbitově chodila.

.

Pátek je bláznů svátek,

uvažte si veliký šátek,

vyrašte ven do ulic,

chyťte si něco do udic.

.

Pátek je prostě pátek,

venku je každý chlápek,

večer si užije s jednou slečnou,

pokud možno s pořádně vláčnou,

nakonec všechny dostane kocovina,

a propadnou kouzlu pátečního večera.

Čas odejít

Samota mě objímá,

můj život jí vítá,

na posteli sedím,

do hlubin hledím.

.

Ta prázdnota dole,

mě hrozně přitahuje,

všechny jsem odehnala,

až zbyla jen samota.

.

Ostatní žili své životy,

jen já hleděla zpátky

a nevšimla si,

že všichni odešli.

.

Příliš dlouho jsem minulostí žila,

posunout dál jsem se odmítala,

kamarádky však dál žily

a už mají své rodiny.

.

Nikdo nepočítá se mnou

a já se opíjím samotou,

tak tu na posteli sedím

a jen tak si živořím.

.

Čas odejít nastal,

jen nevím, jak dál.

Mám se pokusit žít,

nebo raději shnít?

 Více mojí tvorby na mém "tvůrčím" blogu:

 muj-svet-zdenina.blog.cz

Snad jste to přelouskali až sem. Tak se vás ptám, chtěli byste, abych sem na Literární koutek... dávala i něco ze svého života? Nechci se vám totiž nijak vnucovat.

A děkuji všem za případné komentáře,

Zdeňka M.