Recenze: Mikuláš, vévoda opavský - Jaroslava Černá
Historický román o
nemanželském synovi krále Přemysla Otakara II., který zaujme svým příběhem...
Anotace:
Mladému
vévodovi Mikulášovi umírá před očima otec a velký český vladař Přemysl Otakar
II. Králův syn v bitvě na Moravském poli ztrácí svůj vzor a oporu, navíc po
letech v zajetí nedoufá, že najde ztracenou lásku Marianu. životem ho vede
zděděná hrdost a zodpovědnost, modrá krev v žilách posiluje povinnost pomáhat
nevlastnímu bratrovi králi Václavovi. Když se ožení s habsburskou princeznou
Adelheidou, plní tím pouze povinnost šlechtice a upevňuje své postavení,
protože jako králův levoboček nemá právo usednout na trůn...
.......
Kniha začíná 26.
srpna 1278 po bitvě na Moravském poli, kde byl král Přemysl Otakar II. zrazen
Závišem z Falkenštejna a zemřel během boje. Dále se už vypráví příběh jeho
levobočka Mikuláše, až do jeho konce roku 1318. Jde o příběh hrdého mladíka,
který byl synem svého otce - krále a v žilách mu kolovala „modrá“ krev,
ale nikdy mu nebylo určeno pozvednout hlavu až k trůnu, protože jeho
údělem bylo opatrovat svého bratra, krále Václava.
Zní to nespravedlivě,
protože Mikuláš by byl jistě dobrým králem a možná daleko lepším než jeho bratr
Václav, narozený z manželského lože, ale možná také nikoliv. To už se nikdy
nevíme.
Všechno se
odehrává v nebezpečné době, kdy Vítkovci chtěli větší moc a neštítili se k tomu
použít jakéhokoliv prostředku. Bylo zajímavé sledovat, jak se v historii pletichařilo,
politika byla dost složitá a vše často záleželo jen na kompromisu dvou
nejsilnějších stran, jinak mohlo snadno dojít ke krveprolití.
„Až vyjde ze své modlitebny, dokážeme mu, že ho před další zradou ochráníme,“ rozhodl Mikuláš rázně. „A Záviš už se k němu nepřiblíží, to přísahám. Nenechám bratra žít v pochybnostech a strachu o vlastní život.“V té chvíli se ode dveří do jídelny ozvalo: „Já ti, bratře, věřím každé slovo, spoléhám na tebe.“„Veličenstvo...“ zaznělo sborem a malá společnost radostně vítala svého krále.(str. 147)
Příběh se čte jedním
dechem, hlavně díky propracovaným detailům a postavám, které se sice zdají být
dobré a zlé, ale během čtení pochopíte, že některé jsou spíše „šedé“. Prostě
mají svou dobrou stránku, tak i tu špatnou.
Třeba královna
Kunhuta, snadno ji šlo za její činy soudit, jako to dělal Mikuláš. Ale čím se
vlastně provinila? Její manžel, král Přemysl Otakar II. byl mrtvý a ona si ho
pochopitelně nevzala z lásky, protože to byl dohodnutý sňatek. Její srdce
dlouhá léta patřilo panu Závišovi a když se konečně mohla oddat svým citům, tak
jí všichni zavrhovali. Kunhuta si nikdy vlastně neuvědomila, jak neblahý vliv na
ni má Záviš, nebo to nechtěla vidět.
Nebo Václav, který
se vrátil ze zajetí naprosto zlomený, neschopný normálně žít. Vždyť ho odvedli
jako chlapce a hodně zkusil, není divu, že se pak všeho bál. Může ho někdo
soudit za to, že nedokázal prohlédnout lži kolem sebe, když se často uzavíral
do sebe? Je snad zavrženíhodný? Ne, není, jen vám ho bude líto.
Čtivý děj, který
plyne pozvolna a přestože se dočkáme několika zvratů, tak bojových scén je zde
poskromnu. Spory se zde řeší spíše vyjednáváním, dohodami, případně sňatky, než
meči. Autorka tak vytvořila zajímavé počtení, které vás bude bavit.
Mikuláš, vévoda
opavský je skvělý historický román z české historie, kterou známe jen z hodin
dějepisu, ale před námi doslova ožívají dějiny a čtenář si to náležitě
vychutná. Vydařená oddychové čtení.
Hodnocení:
80 %
Velice děkuji nakladatelství Moba za možnost získat výtisk k
recenzi.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:
Název: Mikuláš, vévoda
opavský - Hlas modré krve
Autor: Jaroslava
Černá
Vazba: Tvrdá
Počet stran: 216
Vydal: Moba, 2014 (1. vydání)
Doporučená cena: 259 Kč
Knihy z české historie mám moc ráda, teď mě napadá tedy jen (ze současných) Ciprová, to jsou dost takový oddechovky, ale čte se to pěkně, tak doufám, že tohle by mohlo být podobné. :-)
OdpovědětVymazat