středa 15. května 2013

Recenze: Poselství jednorožců - Strážci dobra - Michaela Burdová

První díl fantasy trilogie Poselství jednorožců nám představí postavy a nastíní děj. Skupina bojovníků je vyslána na dlouhou cestu, aby zachránili svět...


Do Lilandgarie připlouvá elfská princezna Aranis se svými strážci Lavril a Eleasem, aby zachránila svět před zlým mágem Valgarem. Poslal pro ni čaroděj Orlin, protože posvátní jednorožci byli rozděleni a jeden se potuluje mimo zemi Etelwen. Aranis je jediná, kdo jej může najít a navrátit ke stádu. Démon Golrog se snaží vysvobodit a Valgar je mu nápomocný tím, že sestavuje obrovskou armádu kirlopů, noxogů a jiných stvůr. Aranis se vydá na cestu společně se strážci a princem Felienem, připojí se k nim tajemný mladík Veragin a jeho kočkoroh Snížek. Tím pro ně započne velké putování, na kterém na ně čeká mnoho nebezpečí, jelikož Valgar se nehodlá jen tak vzdát a připraví pro ně nejedno překvapení.

Dokáže princezna Aranis nalézt ztraceného jednorožce? Kdo je Veragin a co před ostatními skrývá? Jak si naši hrdinové poradí s nebezpečnými Dargwlky, harpyjemi, kirlopy a noxogy? Najdou se v Lilandgarii tvorové dobra, kteří budou chtít se zlem bojovat? A na čí stranu se přikloní obávaní draci?
..........

Poselství jednorožců je trilogie od české autorky Michaely Burdové, která ji vyšla jako první. Pak již následovala série Křišťály moci a letos vyšel první díl série Syn Pekel. Rozhodně jde o nadějnou, mladou spisovatelku fantasy příběhů, které píše čtivě a její knihy jsou určeny především mládeži.

Strážci dobra je počátek trilogie, a tak se tu toho příliš nepřihodí a mnohem více je věnováno vylíčení krajiny a historie Lilandgarie, jenž je plná kouzelných tvorů, ať už dobrých jednorožců, kentaurů a mořského lidu, nebo zlých kirlopů, Dargwlků, vlkodlaků a jiných oblud.
Lidé sice věří, že Lilandgarie je světem dobra, ale ve skutečnosti tu bylo před příchodem elfů zlo. Ti temnotu zahnali a přivedli jednorožce, kteří zajišťují dobro. Ze starých dob se dochovalo mnoho mýtů, ale málokdo tomu doopravdy věří. Ovšem osvobozením čaroděje Valgara se bytosti temnot opět vrátily do toho světa a útočí na lidi, kteří znají jen mír, takže nemají proti příšerám šanci.

Abych se přiznala, tak mi Lilandgarie hodně připomíná Narnii, jelikož zde spatřuji několik podobných bodů jako je zlý čaroděj/ka, mocní lvi, jenž střeží dobro, různé magické bytosti jako kentauři, jednorožci, fénix... Za to děj mi připomněl Pána prstenu, tady sice skupina nenese někam prsten, ale hledá ztraceného jednorožce, hlavně to mají všichni hrozně daleko. A kirlopové s noxogy jsou podobní skřetům a skurutajům.
Nevím, zda autorka v těchto fantasy dílech hledala inspiraci, nebo je podobnost náhodná, ale mě to nějak bilo do očí. Během čtení mi určité paralely přišli známé a povědomé, ale nejspíš to budou jen mnou.

Děj je jednoduchý a převážná většina se motá kolem skupiny hrdinů na cestě za jednorožcem, kde zažívají nebezpečenství a útrapy. Občas se na chvilku přeneseme na hrad Santiel, kde král Leodhen musí řešit problémy s kirlopy, kteří napadají vesnice a zabíjejí lidi. To je však zanedbatelné s porovnáním nesnází, v kterých se nachází elfská princezna Aranis a ostatní z výpravy.
Příliš se neodbočuje a děj je velmi čtivý, proto bude mladé čtenáře bavit a ti s chutí poodhalí tajemství fantasy světa i jeho historie, která je zajímavé propletená.

Přestože jde hlavně o fantasy, tak tu je i linie zakázané lásky, jelikož Aranis s Veraginem se do sebe zakoukají. To je ovšem nemilé, protože Aranis se má stát královnou elfů a láska k člověku pro ni není možná. Po splnění úkolu a záchraně dobra se stejně navrátí za moře do země Všehozniku. Také je tu problém s věkem, elfové se totiž dožívají velice vysokého věku (i několik tisíc let), tedy pokud nepadnou v bitvě. Veragin se však nechce vzdát, jen Aranis nechce prozradit pravdu o tom, kým je.
To dodává příběhu na tajemnosti, i když k jeho identitě tu je hned několik pojítek a záleží na bystrosti čtenáře, zda je objeví a pospojuje si je. Kdo je Veragin? A proč ho princ Felien tolik nesnáší?

Jak je vidno, postavy jsou různorodé, ale zároveň jednoznačné (tedy až na Veragina). Jedni jsou dobří a druzí špatní, nic mezi tím není, což je trochu škoda, protože tím ztrácejí na plastičnosti a jsou takové strohé. Povahy jsou předem dány a nikdo tak nemá šanci překvapit. Že by se z dobráka stal zloduch? To tady určitě nehrozí.
Celý zdejší svět je hodně zidealizovaný až pohádkový. Nachází se zde zlo a stvůry, ale ani to příliš neosloví, protože jsou prostě zlé (někdy i dost tupé) a nic víc.

Strážci dobra je fantasy určená spíše čtenářů mladších ročníků, kteří ocení jednoduchý děj, vtipné hlášky, romantický vztah i několik bojových scén s různými potvorami. Jen to putování je trochu zdlouhavé a ti chudáci hrdinové to mají strašně daleko.
Pokud nebude očekávat příliš, tak to je příjemné, nenáročné počtení, které pobaví a odpočinete si u něho.

Hodnocení: 3/5

Velmi děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí výtisku k recenzi.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:


Název: Strážci dobra
Autor:
Michaela Burdová
Série: Poselství jednorožců
Díl: 1
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 288
Vydal: Fragment, 2011 (1. vydání - dotisk)
Doporučená cena: 299

2 komentáře:

  1. toto môže byť zlatá knižka 8)

    OdpovědětVymazat
  2. upřímě řečeno knížka byla pro mě zklamáním, mám ráda fantasy, ale některé části byly až moc zdlouhavé, zakázaná láska není žádná novinka, docela mě překvapovalo, že potřebovali docela dost spěchat a cestou se zastavují všude možně a v některých případech jen čistě ze zdvořilosti, dost mi to připomíná Narnii v tom ohledu,že je to neskutečná propagace dobra, míru, harmonie, lásky, přátelství a zejména rovnováhy ( která je obecně definována tím že se ty věci vyskytují ve stejné míře) což tady rozhodně není protože dobro naprosto převálcuje všechno ostatní, stejně tak charaktery postav mi přijdou dost extrémní, chvílema jsem měla co dělat abych se na to čtení nevykašlala a udrželo mě jen to, že jsem chtěla vědět tajemství Veragina

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.