čtvrtek 9. května 2013

#3 Psí srdce - Michail Bulgakov

Přečetla jsem další literární klasiku a tak tu je má „Pitva děl“, což je takový hybrid mezi rozborem, čtenářským deníkem a recenzí. Nejsem žádný expert přes literaturu a maturitu mám už pár let za sebou, ale zároveň až v poslední době nacházím kouzlo klasických děl, nebo knih s hlubším dějem, které vás vedou k přemýšlení nad dějem a ne jen k bezmyšlenkovitému čtení.
Tentokrát jsem si přečetla novelu Psí srdce od ruského autora Michaila Bulgakova, která mě zaujala svou obálkou i dějem.




Obsah:
(podrobný děj, obsahuje rozuzlení příběhu, dá se použít jako čtenářský deník)

- Pes bez domova se potuluje v ulicích Moskvy a rozhodně nemá lehký život, jelikož s ním každý jen opovrhuje a s chutí si do něho kopne. Jídlo si hledá v odpadcích a po letitých zkušenostech už ví, na co nebo koho si dávat pozor.

- Nyní na něho kuchař vychrstl vařící vodu a pes má popálený bok. Tuší, že to znamená jeho konec, protože zraněný si nedokáže najít potravu a čeká ho pomalá smrt hladověním. Pak si ho však na ulici vyhlédne profesor Filipp Filippovič Preobraženskij a vezme si ho domů, kde dostal jméno Baryk.

- Po týdnu u profesora se uzdravil a trochu přibral. Je vděčný těm hodným lidem, kteří se o něho starají a pokud něco vyvede, tak ho netrestají.

- Jedné noci se všechno změní a Baryk je připoután k operačnímu stolu, kde mu profesor vyjme část mozku (hypofýzu) a nahradí jí lidskou. Tím dojde k postupné přeměně v člověka. Dárcem byl však zločinec, proto se tvor chová agresivně a začne si říkat Polygraf Polygrafovič Barykov.

- Barykov se odmítá učit dobrým mravům, protože přejal vlastnosti od zločineckého dárce. Začne obtěžovat a napadat ženy v domě i v okolí, odmítá se vystěhovat od profesora a neustále mu dělá nějaké nepříjemnosti. Dokonce se spřáhne s Švonderem, který chce profesorovi zmenšit byt.

- Všechno se zkomplikuje natolik, že profesorovi dojde trpělivost a proces přeměny zvrátí. Ze zlého Barykova je opět hodný pes Baryk. Profesor se svým pomocníkem jsou sice policií nařčeny z vraždy Barykova, ale vše se tak nějak zamete pod koberec. Barykov nikdy neexistoval, protože ze zvířat nelze stvořit člověka.

Pitva:
Novela Psí srdce byla autorem napsána v roce 1925, ale vyšla v Rusku až v roce 1987, protože patřila do nepublikovatelných děl sovětského prozaika a dramatika Michaila Bulgakova (1891 - 1940). Ten se proslavil Divadelním románem s Mistrem a Markétou.
U nás byla poprvé vydána v roce 1989 v nakladatelství Odeon, s ilustracemi Michaela Rittsteina a překladem Ludmily Duškové.

Ruský lid toto dílo přijal hned po prvním vydání jako aktuální novinku (přestože je děj zasazen do revolučního Ruska dvacátých let) a zároveň i jako klasiku jejich literatury. Příběh je nadčasový, takže není divu, že se v něm shlédly i po dvaašedesáti letech od napsání.

Psí srdce patří do prostřední etapy Bulgakova díla, kdy ještě věřil ve změnu k lepšímu a zamýšlel se nad tím, co by mohl člověk přenechat jako odkaz budoucím generacím. Až později ztratil iluze a vznikl Mistr a Markéta.

Profesor Preobraženskij je zástupcem staré doby, protože má neustále narážky na socialismus a hlavně bytový výbor, který mu chce zmenšit jeho sedmi pokojový byt. Profesor je bohatý a je zvyklý na svůj komfort, proto je pro něho neslýchané, aby se vzdal třeba jídelny nebo pracovny, přestože je v Rusku zrovna bytová krize. Přesto však nesmí být považován za zpátečnického, jelikož chce pomocí svých pokusů zlepšit svět.
Naproti profesorovi stojí Švondar a bytový výbor, který zastává chudý, pracující lid, jenž nemá kde bydlet, proto se velké byty zmenšují, aby se do domu vešlo více lidí. Zároveň je však nepříjemný a e vcelku jasné, že to s tím jeho dobrodiním není tak horké, hlavně když se spřáhne s Barykovem a tím ukáže svou pravou povahu.

A pak je tu dvoj postava Baryk/Barykov, obě postavy jsou naprosté protiklady a znázorňují dobro a zlo. Svým způsobem je na nich ukázáno, že zvíře je mnohem lidštější než člověk sám.
Pes Baryk byl vždy hodný, nikdy nikomu úmyslně neublížil, a přestože s lidmi neměl moc dobré zkušenosti, byl ochotný jim věřit a hlavně byl vděčný za každý kus žvance či vlídné slovo.
Zato Barykov je gauner a násilník, stejně jako byl dárce mozku. Nechtěl se ničemu učit, byl vznětlivý, mluvil vulgárně a nenáviděl kočky. Utlačuje profesora a dokonce se stane vedoucím oddělení očisty od toulavých zvířat, takže může kočky zabíjet, není divu, že jeho agresivita roste a on začne napadat i lidi.

Z počátku knihy vidíme příběh z pohledu Baryka. Jak pes vnímá hlad, nepřízeň osudu a zlé lidi, kteří mu ubližují. Tím se čtenáři naskytne příležitost nahlédnout do ulic Moskvy, které jsou špinavé a smradlavé. Je to odvrácená tvář společnosti, protože toulavý pes je jakýsi vyvrhel, který nikam nepatří a proto se k němu všichni chovají odporně.

Samotná přeměna zvířete v člověka je psána formou deníku profesorova asistenta, kde popisuje postupné změny, která tvor prodělal. Zároveň je zde konstatován i údiv, protože tato operace původně měla pomoci omladit člověka a nepřeměnit psa, což v sobě nese značné stopy pro sci-fi.

Vlastně jde o humorné dílo plné sarkasmu, které hraničí až s groteskou a často je absurdní. Obsahuje mnoho komediálních scén, u kterých se čtenář bude bavit a zároveň i několik vypjatých chvil, kde Barykov ukazuje, že je schopný všeho.

Psa Baryka mi bylo vlastně líto, protože nechápal, proč mu ti hodní lidé, co se o něj týden starali, najednou ubližují a přivazují k operačnímu stolu. Z jeho pohledu to bylo naprosto nepochopitelné. Zároveň sem byla ráda, že vše ve zdraví přežil a nic si z doby, kdy byl Barykov, nepamatoval, čímž neutrpěla jeho nevinná zvířecí povaha.

Kniha se mi četla velmi dobře, jen děj byl místy až příliš velká fantasmagorie a chtělo to hodně představivosti, abych si všechno dokázala představit. Zároveň však nešlo o nijak obtížnou četbu a kniha mě pobavila.


Název: Psí srdce (orig. Sobačje serdce, 1987)
Autor: Michail Bulgakov
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 224
Vydal: Odeon, 1989 (1. vydání)

1 komentář:

  1. Psí srdce mě tehdy hrozně překvapilo:) Bylo to někdy před maturitou a přinesl jí kamarád, že to čte a je to taková fantasmagorie, že to musím přečíst, protože se mi to bude určitě líbit:) měl pravdu:D

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.