Hadí zámek - Bram Stoker

Hadí zámek vydalo vydavatelství Moba v roce 2008 a 2010. V originále opětovně vyšla v roce 2003 pod názvem The Lair of the White Worm a napsal ji Bram Stoker. Původní vydání vyšlo v roce 1911 a o rok později jeho autor zemřel.

Oficiální text:

Temná legenda ožila a šíří strach a hrůzu. Okouzlující lady Arabella slouží strašlivému monstru. S ghoulovskou radostí saje krev svých obětí, zatímco v hloubi jejího zámku čeká netvor na duše nešťastníků...

Bram Stoker se světově proslavil svým románem Dracula. Stoker však vytvořil i jiná děsivá mistrovská díla. Nyní se ke čtenářům dostává méně známý, avšak stejně brilantní Hadí zámek.

Od Brama Stokera jsem samozřejmě četla již Draculu, a tak jsem byla docela zvědavá i na další román od tohoto úžasného spisovatele. Takže, když jsem na Hadí zámek narazila v knihovně, hned jsem si ji půjčila a přečetla.

Musím přiznat, že po přečtení mám dosti rozporuplné pocity, očekávání bylo obrovské, ale nenaplnilo se.

Příběh se mi líbil hodně a byl příjemně napínavý, přesto mi přijde, že děj je jako nedokončený. Nevím, jestli je to chyba překladem, nebo to vydavatel zase "ustřihl", aby ušetřil čtenáře "zbytečného popisování", jako se to stalo v některých vydáních Drákuly. Ono se to upravuje, když je autor mrtvý. Autorská práva asi nikdo obhajovat nebude.

Nějak se mi nezdá, že by autor "velkého" Drákuly napsal další román tak špatně, na druhou stranu byl napsán těsně před smrtí, a tak je možné, že nebyl tak úplně propracován do detailu. Autor v té době už nebyl nezdravější, takže i to může být důvod, proč Hadí zámek nedosáhl kvality Drákuly.

Děj místy nedává tak úplně smysl a jsou v něm detaily, které nejsou pořádně vysvětleny. Čtenář nemusí odhalit stejný závěr z indicií, které vydedukovaly postavy románu.

V jiných pasážích z ničeho nic děj nabírá ohromnou rychlost, takže kolem děje i postav proletíme jako v rychlíku.

Na druhou stranu je tu náznak děje, který by mohl být velmi zajímavý, ale díky chybám, která jsem zmiňovala před chvíli, bohužel není. Napínavé pasáže jsou psané naprosto běžně, jako by se to dělo každý den.

Po pravdě nevím, jestli vám mám tuto knihu doporučit, ale asi ano. Sice nedosahuje kvality Drákuly, ale i přesto stojí za přečtení. Ale nehrozí, že bych ji četla pro druhé.