pátek 12. září 2014

Recenze: Chlupatý sluha pana faráře - Arto Paasilinna

Co se přihodí, když farář dostane osiřelé medvídě? To a ještě mnohem víc se dočtete v další humorné knize od oblíbeného finského autora Arto Paasillinna...
Farář Oskari Huuskosen dostal k padesátinám od svých farníků medvídě, jehož matka medvědice se usmažila na sloupu vysokého napětí, když pronásledovala kuchařku Astrid. A tím se změnil celý farářův život...
Už delší dobu pronášel svá plamenná kázání spíše ze zvyku než z přesvědčení a víry, a nyní se začal starat o osiřelé medvídě Jejdu, což se vůbec nezamlouvá jeho manželce, paní farářové Sáře. Jenže z Oskariho se stává stále větší podivín a před zimou si dokonce usmyslí, že udělá pro Jejdu medvědí brloh na zimní spánek... Asi poslední kapkou pro paní farářovou bylo to, když Oskari začal v brlohu „studovat Jejdův zimní spánek“ společně s mladou bioložkou Soňou Sammalistovou...
A tak Oskari přišel o manželku, milenku a práci, protože ho církevní nadřízení poslali na nucenou roční dovolenou, aby si bláznivý farář uspořádal svůj život a nedělal církvi ostudu... Na jaře se tedy Oskari s medvědem Jejdou vydal na cestu, která jej zavedla do nečekaných situací, třeba když na turistické lodi předvádí cvičeného modlícího medvěda, který žehlí prádlo... Kam všude je cesty zavedou? A vrátí se Oskari někdy domů?
...........

Arto Paasilinna je oblíbený finský autor, který píše báječné romány, jenž v sobě skrývají mnohá překvapení. Ač se všechny jeho knihy tváří jako bláznivé humorné romány, tak se v nich vždy ukrývá také nějaké vážné téma, nad kterým se zamýšlí. To je do humorných příhod zaobaleno a donutí čtenáře k zamyšlení nad tématem, ač už je to důstojné stáří, sebevražda, nalezení nové víry, hledání smyslu života, náboženství, krize středního věku a další.
Většinou píše o mužích, které zastihla složitá životní situace, kterou řeší neobvyklými způsoby, jenž vedou až k šíleným situacím, nad kterými zůstává rozum stát.
„Ta obluda mi do postele nesmí!“ zakázala hádky chtivá žena.
„Chudinka si zvykl spát v nohách. Aspoň ti na ně nebude zima,“ zkusil ji přemluvit Oskari.
Paní farářová se bojovně vztyčila z polštářů.
„Ty blázne jeden tlustá, snad si nemyslíš, že by nějaká ženská, která si ještě uchovala zbytek zdravého rozumu, byla ochotná spát ve stejné posteli s medvědem?!“
(str. 33)
Chlupatý sluha pana faráře není výjimkou, i když se tváří jako fantasmagorie, tak donutí k zamyšlení o krizi středního věku, pravdě o náboženství (pokud něco takového lze najít), hledání nového smyslu života, o ženách a také o nespokojeném Rusku, které vždy bylo pro Finsko neblahým sousedem.

Oskari je padesátiletý farář, který trpí krizí středního věku i ztrátou víry. Neustále o něčem přemýšlí a pokládá si otázky, které by si jako služebník boží pokládat neměl. Jeho dlouhá cesta s medvědem Jejdou mu změní život a navíc pomůže vyjasnit si své cíle a myšlenky. Co od života očekává?
...kdyby Ježíš byl Fin, tak chození po vodní hladině by nebyl žádný velký div, rozhodně ne v zimě. Při chůzi po hladině totiž nejde o sílu víry, ale o tloušťku ledu.
(str. 82)

Medvěd Jejda v knize vyrůstá z malého bezmocného medvíděte, až po statného medvědího samce, který je sice ochočený, ale pokud se mi někdo nelíbí, tak mu klidně dá pěstí (promiňte, prackou). Oskari ho vycvičil, takže poslouchá, navíc je Jejda velmi učenlivý. Zároveň už nemůže být vypuštěn do přírody, protože si příliš zvykl na svého faráře. Co by se asi přihodilo, kdyby se začal toulat po Střemoří? No, to by bylo něco nečekané a tamnější lidé by možná vyrukovali s pověstmi o dávných stvůrách, které se vrátili...

Farář Oskari Huuskosen si vás získá, stejně jako medvěd Jejda (později Obejda). Společně zažijí nejedno nečekané dobrodružství, při nichž se setkají s různými lidmi, které na jejich cestu (život) mají velký vliv. V příběhu se objeví například průkopník hodu oštěpem do výšky Jari Mäkelä, vdova Saimi Rehkoilo, irský kapitán lodi Oihonna, radistka Táňa Michajlovová, obchodní zástupce David Sinkkonen a další a další.

Cesta Oskariho a Obejdova je dlouhá, a tak by se kniha klidně mohla považovat za takový podivný cestopis o putování z místa na místo.
...jako by hodil laso a vydal se za ním z baltských břehů přes Atlantik do Barentsova a Bílého moře, cestoval přes čirou Rus do Oděsy k Černému moři, plavil se křížem krážem horkým Středomořím, potom vyplul nahoru přes Atlantik a zpátky na Balt, až konečně doputoval sem, do nejhlubší neobydlené pustiny, jakou tento světadíl může člověku nabídnout.
(str. 233)
Kniha se čte velmi dobře a příběh ubíhá příjemným tempem, navíc se u toho hodně pobavíte a čtení si určitě užijete plnými doušky.
Postav je tu sice dostatek, ale vůbec to v prožitku ze čtení nevadí, spíše vás to udržuje v bdělosti a vy tak máte čas přemýšlet nad osudy faráře a jeho medvěda. Co se skrývá pod povrchem příběhu? Stačí jen číst mezi řádky a mít otevřenou mysl...

Chlupatý sluha pana faráře je bláznivý humorný román, který vás chytne a nepustí, dobře se u něho pobavíte a ještě si příjemně odpočinete. Vážně skvělý zážitek, který všem doporučuji.

Hodnocení: 90 %
Velmi děkuji nakladatelství Hejkal za poskytnutí výtisku k recenzi.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:


Název: Chlupatý sluha pana faráře (orig. Rovasti Huuskosen petomainen miespalvelija, 1995)
Autor: Arto Paasilinna
Překlad: Vladimír Piskoř
Vazba: Vázaná s přebalem
Počet stran: 240
Vydal: Hejkal, 2005 (1. vydání)
Doporučená cena: 229 Kč

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.