Harry Potter je fenomén, o kterém se říká, že přivedl děti a náctileté ke čtení knih. V mém případě to tedy neplatí, protože já čtu od té doby, co jsem se naučila číst. Navíc jsem ke knihám o kouzelnickém chlapci, který přežil, našla cestu až díky filmovému zpracování. Bylo to pěkné pokoukání, a tak jsem si koupila první čtyři díly v boxu a zamilovala se do tohoto světa. Rozhodně nepatřím mezi ty, kteří po zhlédnutí filmu prohlásí, že už knihu číst nepotřebují. Filmy jsou sice velmi dobře vytvořené, ale je tam dost změn, tedy hlavně v pozdějších dílem. Přiznám se, že kdybych například nečetla poslední díl, tak by mi jeho filmové zpracování (převážně konec) vůbec nedávalo smysl. Od pátého dílu jsem již netrpělivě vyhlížela vydání knih. :-) Ale nepatřím k těm magorům, kteří vystávali frontu o půlnoci v knihkupectvích. (Promiňte, snad jsem se právě někoho nedotkla. Nemyslím to zle, prostě jen nepatřím mezi „šílené“ fanoušky, kteří piští a ječí, jen když z...