Amélie a barevný svět – Petra Neomillnerová
Pohádkový příběh o
tom, co se stane, když duch třináctileté dívky se pokusí zachránit Vánoce
v jejich už ne tak docela zapomenutém domě, a nejen to…
Amélie
je šťastná, protože konečně patří do barevného světa živých. Markéta se svou
mamkou bydlí v jejich dlouho zapomenutém domě a zdálo by se, že
s blížícími se Vánocemi je čeká už jen radostné chvilky… Jenže Markétin
otec, který natáčí dokumenty a odhaluje různá tajemství, se chce dovědět, u
koho bydlí jeho dcera, a tak je tajemství domu i jejich obyvatel
v ohrožení! Navíc Amélie trochu žárlí na Markétu a jejího chlapce Sama,
protože si uvědomuje, že jsou věci, které nikdy nezažije. Nikdy nezestárne a
navždy jí bude třináct let…
.....................
Petra
Neomillnerová je známá česká autorka upíří série o Tině Salo, fantasy povídek a
knih o čarodějce Moiře nebo zaklínačce Lotě. Již podruhé se však pustila do
psaní příběhů pro děti a mládež. Nebyla by to však ona, kdyby zůstalo jen u
obyčejné pohádky.
Kniha volně
navazuje na Amélie a tma, kde se Markéta s Amélií poznaly a spřátelily se,
přestože jde o něco naprosto nečekaného…
Amélii je sice
třináct stejně jako Markétě, ale je tomu již sto dvacet tři let, co zemřela se
svou matkou operní pěvkyní Lydií Koonzovou v domě během povodní v roce
1890. Od té doby žily v domě, který byl dlouhá léta zapomenut, a nikdo do
něj nevkročil. Jenže Amélie nechtěla být pouze ve stínu a v tmavém světě
duchů, ona toužila po barevném světě, což se Lydii nikdy příliš nezamlouvalo.
Amélie v zasněžené kapuci a se skleněnou baňkou v ruce vypadá jako z nějaké zvláštní strašidelné pohádky a já mám pocit, že jsme si toho nevšimli jen my. Turisti si ji fotí, křehkou jako Sněhurka v kabátě s černou kožešinkou.(str. 23)
Markéta je
normální holka, která jednou pozdě večer utekla z domova a setkala se s Amélií.
A to jí změnilo život, poznala totiž, co je opravdu důležité. Sice se zdá být
tajnůstkářská, ale copak může říct pravdu, že kamarádí s duchem? Všichni
by jí měli za blázna. Osaměla však není, má Amélii a ta se stala něco jako její
sestrou. Nyní žije se svou matkou Elen v „zapomenutém“ domě společně
s Amélií a Lydií a je konečně šťastná, protože poté co se rodiče rozvedli,
tak hrozilo, že se budou muset stěhovat.
Jenže nyní její
otec má najednou přehnanou péči o Markétu a za každou cenu se snaží zjistit,
proč se odstěhovaly z bytu a u koho bydlí. Je možné, že pouze žárlí na
svou bývalou ženu Ellen, jenž by si mohla najít jiného muže. Ale on je zvyklí
točit dokumenty z celého světa a objasňovat různá tajemství, vždyť přece
všechno se dá nějak racionálně vysvětlit… Jak by asi zareagoval, kdyby mu
Markéta řekla pravdu o tom, u koho bydlí? A mohou si obyvatelky domu dovolit
riskovat? Co by se stalo, kdyby Amélie s Lydií přišly o dům a ztratily
svůj domov?
„Vždyť víte, kde náš dům stojí. Přišla voda, hrozně rychle. Nechtěly jsme tam nechat kočky, klavír… a pak už nebyl čas. Markéta je první člověk, se kterým jsem mluvila za víc než sto let a díky tomu, že nám Elen pomohla, nezbourali dům…“(str. 67)
Co se týče duchů,
tak se konečně dozvíme taky něco víc. Je přece logické, že musí existovat i
jiní duchové kromě Amélie a její matky. Ale jsou to přátelská stvoření? Jaké
tajemství ukrývá Stará Praha? Proč houslař Jakub Edlinger musí bloudit nikým
nevidět a v osamění? Může mu někdo pomoci, nebo je navždy zatracen? A jak
vlastně duchové vznikají? Proč Amélie neodešla někam tam dál, ale musí
setrvávat v našem světě jako duch?
Autorka prozatím
pouze poukázala oponu mezi stínovým a barevným světem, ale dává tušit, že se
v budoucnu dozvíme více. Tak snad se dočkáme dalšího pokračování příběhu
Amélie a Markéty… Proč jen ty knihy nemohou být delší? Že by se do nich vešlo
více děje.
„V tomhle zapomenutém domě nakonec vždycky všechno dopadne líp, než se zdá.“(str. 95)
Na příběhu je
zajímavé, že máme možnost spatřit děj z dvou rozdílných pohledů - Amélie a
Markéty, což jsou dva velmi rozdílné světy, jenž se před časem trochu protnuly.
Navíc je kniha doplněna o krásné ilustrace, které příběh podtrhují a dělají z
knihy skvělé počtení.
Amélie a barevný
svět je „hororová“ pohádka pro děti od 8 let, kde se objevují duchové, ale
příběh zase tak strašidelný není. Mladí čtenáři si knihu jistě vychutnají a
užijí si noční cesty po Praze.
Mohu jedině doporučit, až lituji toho, že jsem
na knihu už trochu stará.
Název: Amélie a
barevný svět
Autor: Petra
Neomillnerová
Ilustrace: Lubomír
Kupčík
Vazba: Vázaná
Počet stran: 96
Vydal: Albatros,
2013 (1. vydání)
Mě se kniha o Amélii moc líbila, půjčila jsem oba díly. Teď někdy bude vycházet třetí díl. tak se na něj těším.
OdpovědětVymazat