Ples oběšenců - Arthur Rimbaud
Nebaví vás číst
verše? A co takhle zkusit jejich komiksové zpracování? Třináct básní od Arthura
Rimbauda tvárnilo třináct ilustrátorů a vznikl z toho nezapomenutelný
počin...
V poslední
době je v módě předělávat klasická díla do komiksové podoby, ať už je to
Kytice nebo Shakespeare manga (či jak se to jmenuje), ale básně
v obrázkovém hávu, to je pro ilustrátory rozhodně výzva. Komiks by měl mít
příběh, a pokud jej nemá báseň, tak ho tam někdo musí dodat, což může zkazit
celý požitek z poezie. Ale tady to nehrozí, protože každá báseň je vlastně
vyprávěna okénko po okénku.
Všechna zpracování
básní vám nemusí úplně vyhovovat, jelikož co báseň, to jiný ilustrátor, a každý
umělec má jiný styl. To se odráží na celé knize, která přesto tvoří ucelenou
básnickou sbírku a zajímavý literární zážitek.
Básně se musely
jistě vybírat obezřetně, protože ne každá by v komiksu vypadala zajímavě,
a tak tu jsou Rimbaudova nejznámější díla, i ta méně známá - Jitřenka, Chudáci v kostele, U muziky,
Mé bohémství, Román, První večírek, Dobré ranní zamyšlení, Pocit, Tartuffův
trest, Ples oběšenců, Zlo, Hanba a Spáč
v údolí.
Některá komiksová
zpracování dosti překvapí, protože opustila Rimbaudovu dobu a jsou zasazena do
modernějších časů. Může se to líbit, či nikoliv, to je na posouzení každého
čtenáře. A přesto může také překvapit nadčasovost veršů, například báseň Zlo.
Ovšem má nejoblíbenější báseň Spáč v úvalu se mi v této komiksové verzi líbila asi nejvíc z celé knihy, i když třeba báseň Chudáci v kostele je také skvěle zpracována.
Jen bych podotkla, že jsem zvyklá na překlad od Vítězslava Nezvala, protože mám doma knihu Má bohéma z roku 1977 a jsem prostě navyklá na Nezvalův překlad. Neříkám, že nový překlad je špatný, ale já osobně zůstanu věrná tomu staršímu, na který jsem zvyklá..
Také oceňuji
medailonky shrnující autorův život, odhalující dobu a Rimbaudovo
rozpoložení při psaní jednotlivých básní. Verše a tyto útržky z jeho
života se skvěle doplňují, takže pokud jste o tomto básníkovi věděli jen to, že
byl bohém, tak kniha vám prozradí ty nejhlavnější informace o tomto skvělém
umělci.
Na knihu jsem
náhodou narazila v knihovně, když jsem si prohlížela polici s komiksy
a zaujala mě na první pohled. Prokleté básníky mám ráda a Arthura Rimbauda
obzvlášť. Sedla jsem si na lavičku u okna, že si knihu jen prolistuji... No, a
nedokázala jsem se od ní odtrhnout, takže jsem si ji v knihovně přečetla,
a pak si jí půjčila, abych se do jednotlivých komiksů mohla pustit v klidu
domova. A to doporučuji každému, číst básně v klidu, nepospíchat na ně a
vychutnávat si je verš po verši.
Ples oběšenců je
obstojná sbírka třinácti básní, které jsou více či méně ponuré, dekadentní a
některé až drastické. To ovšem patří k Rimbaudově poezii, a tek není divu,
že například báseň Ples oběšenců může šokovat svou zvráceností. No, pro citlivé
duše to asi nebude. Rimbaud prostě nepsal romantické veršíky pro sličné dívky,
ale často zpodobňoval svou dobu a ve verších jí kritizoval. Ovšem pokud jeho
poezii máte rádi, tak pro vás toto komiksové ztvárnění bude lahůdkou, jen si budete muset zvyknout na nový překlad básní.
Název: Ples oběšenců (orig. Poèmes
de Rimbaud en bandes dessinées, 2006)
Autor: Arthur Rimbaud
Z originálu přebásnil: Gustav
Francl
Životopisné poznámky přeložil:
Petr Himmel
Počet stran: 96
Vydal: Garamond, 2011 (1. vydání)
Má nejoblíbenější Rimbaudova báseň je také Spáč v úvalu. A Nezvalův překlad je asi opravdu nejlepší, pouze Ples oběšenců se mi líbí víc od Svatopluka Kadlece...
OdpovědětVymazatMá nejoblíbenější Rimbaudova báseň je také Spáč v úvalu. A Nezvalův překlad je asi opravdu nejlepší, pouze Ples oběšenců se mi líbí víc od Svatopluka Kadlece...
OdpovědětVymazat