sobota 22. července 2017

Jak mi Francie zachránila manželství - Amy Finley

Může cesta po Francii zachránit rozpadající manželství? Nebo je to jen útěk před problémy? Existuje možnost, jak se projíst ke štěstí?


     Amy vždy bavilo vaření, není tedy divu, že se z ní stala profesionální kuchařka, ale vždy měla sen o tom, mít vlastní pořad o vaření v televizi. Proto se také přihlásí do reality show a nakonec ji vyhraje. Tím se jí splní sen a může vařit pro televizní diváky. Co víc by si ještě mohla přát? Jenže manžel těžko nese její úspěch, i to, že je jejich život propírán na veřejnosti. Krize vyvrcholí jeho odchodem od rodiny a nevěrou. Amy se hroutí šťastné chvíle, ale rozhodne se bojovat. Vezme svého manžela, děti a fenku, společně vyrazí na rok dlouhou cestu po Francii, kde chce najít ztracené štěstí i ochutnat mnohé speciality. Ve Francii se s manželem poprvé potkali, tak kde jinde by k sobě měli opět najít cestu?

     Knihu jsem si půjčila v knihovně díky Narcisce, která mi jí doslova vrazila do ruky, že se mi bude určitě líbit. No, je vidět, že mě zná velmi dobře, protože kniha je příjemná oddychovka, kde máte možnost poznávat všechny francouzské regiony a místní speciality. Jen je škoda, že kniha v sobě nemá zabudovanou ochutnávku zmíněných jídel, protože se mi během čtení často sbíhaly sliny.

     „Jak mi Francie zachránila manželství“, má podtitul Putování jedné rodiny za opravdovým jídlem a ztraceným štěstím a patří do edice Příběhy psané s chutí. Autorka Amy Finlay příběh sepsala podle svých vzpomínek a zkušeností. Není tedy náhodou, že se hlavní postava jmenuje stejně jako ona.

     Je to příběh o manželské krizi, kterou by stěží zachránil manželský poradce, ale Amy se o to přesto pokusí, i když trochu netradičním způsobem. To vede k nepochopení okolí, protože si všichni myslí, že před svými problémy utíká, ale ona je na své cestě řeší. Manžel Greg i děti nejsou z počátku velkým výletem po Francii zrovna nadšeni, ale přizpůsobí se. Ovšem nikdo nesmí mít pocit, že najednou je vše dokonalé. Cestování se neobejde bez hádek a trapasů, ale rodina se snaží držet pohromadě a Amy všemu postupně dává řád.

     Amy je hlavní tahoun knihy, její rodina má sice v příběhu své místo, ale tato žena je ta, která vše vypráví, a tak se kolem ní všechno točí. Vnímáme její pohled na věc, myšlenky, sny i problémy. Svého manžela miluje, ale zároveň i trochu nenávidí za nevěru a odluku. Bere to, že je to jeho chyba, ale zároveň si postupně uvědomuje, že i ona dělala chyby. On nesnáší, když se o jeho život zajímá víc lidí, věděla to, a přesto se přihlásila do soutěže. Šla si za snem a nebrala ohledy na svou rodinu. Až Francie jí otevře oči...

     Pokud je řeč o vaření, tak se v knize objeví i otázka „Jak zabít zvíře, které chceme sníst?“. Ano, někdy si můžete ingredience do receptů prostě koupit v obchodě, ale pokud si jako Amy pronajmete dům v malé vesnici v Burgundsku a chcete si připravit místní specialitu Lapin á la moutarde, kde je hlavní surovina králík, tak si ho musíte vykrmit a nakonec zabít, abyste ho mohli uvařit. Dokáže Amy zabít živého tvora? Ovšem ani po této zkušenosti se z ní vegetarián nestane.
     „Kupovat maso je snadné. Možná by měl každý jednou za čas zabít něco, co chce sníst, aby si uvědomil, že nějaké zvíře musí zemřít, aby člověk mohl jíst. Je těžké si tohle uvědomovat v obchodě.“
     „Jsem rád, že jsme králíka poznali osobně,“ říká Greg. „Pomáhali jsme ho krmit, Scarlett si s ním hrála, a když nastal pravý čas, pomohli jsme mu zemřít. Myslím, že tohle je přirozený způsob, jak žít se svou potravou...“
(str. 17)
     Kniha je příjemnou oddychovkou, takže od ní nečekejte nic velkolepého, ale cestování po různých koutech Francie jsem si vážně užila. A kdo by rád nenahlédl pod pokličky kuchařům, kde vám ukáží mnoho francouzských specialit.
     Jen je tu něco, co nemusí všem vyhovovat, a to, že se během vypravování dost skáče v čase. Hned prolog je vlastně časově skoro až na konci výletu po Francii, a pak se teprve dozvíme o reality show a dalších vzpomínek. Trochu to působí jako neuspořádané myšlenky, kde se skáče z místa na místo. Mně osobně to nijak nevadí a kniha se mi dobře četla, ale někomu jinému to může dost vadit.

     Pokud máte Francii a její kuchyni rádi, tak si knihu přečtěte. Neočekávejte příliš, ale jako letní počtení tato kniha skvěle obstojí.

Název: Jak mi Francie zachránila manželství (orig. How to Eat a Small Country, 2001)
Autor: Amy Finley
Překlad: Eva Rýznerová
Počet stran: 280
Vydal: Motto, 2012 (1. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.