Knižní výlet za Narciskou do Plzně

Narciska je skvělá osůbka, s kterou se výborně povídá o všem možném, ale hlavně o knihách a věcech kolem nich. Zase si na mě udělala čas a ve středu 12. srpna jsme spolu strávily několik hodin po knihkupectvích, nakoukly do knihovny a zašly na něco dobrého. Tyto naše společné chvíle mám hrozně ráda a vždy se na ně moc těším, jen je škoda, že čas tak letí, takže jsme se také musely rozloučit. Moc jí děkuji za tak úžasně strávený čas a těším se na naše další setkání.

Zatím jsem do Plzně vždy cestovala vlakem, ale minule mě České dráhy dost nakrkly, takže jsem uvažovala, že bych tentokrát zkusila jet autobusem. Trochu jsem váhala, protože na delší trasu jsem busem ještě sama nejela, ale nakonec jsem zvolila tento způsob dopravy. Proč? Protože vážně nechápu, proč mám platit za vlak, když stejně polovinu cesty pojedu busem (náhradní doprava) a ještě budeme mít nejspíš zpoždění. Když si České dráhy chtějí otravovat, tak se na ně můžu zvysoka vys… (pardon za tento výraz). :-)

Původně jsem chtěla jako obvykle jet busem od nás z vesnice v 5,05 a v šest hodin vyrazit do Plzně, kde bych se trochu prošla a možná se zase něco pokusila vyfotit. Osud ovšem zasáhl a já se probudila v 5:45, prostě jsem zaspala. Narychlo jsem jukla na net, kdy mi jede nějaký bus a nejbližší byl v 6,55, což jsem nevěděla, jestli ho stihnu, protože náš bus z vesnice přijede do Klatov na nádraží přesně v tuto dobu. Nakonec se zadařilo a já ho vážně stihla. Sice jsem rychle došla k busu, nastoupila a hned poté už vyjížděl, takže to bylo na vteřinku přesně, ale už jsem seděla a frčela si to směr Plzeň.

Cesta ubíhala rychle, trochu jsem koukala z okna a zároveň si četla knihu Zemí šelem by Jules Verne. Na nádraží jsme dorazily pár minut po osmé, ještě jsem si koupila jízdenky na MHD, a pak šla najít zastávku trolejbusu č. 11. Je hned před budovou nádraží, takže v pohodě.

Jedenáctkou jsem se svezla dvě stanice a hned zašla na Klatovské do knihkupectví Kosmas. Měla jsem chvilku čas, takže jsem si prohlédla nějaké knihy a nakonec si koupila dvě knihy – Posedlost (Neil Cross) a Psí knížka, která mě zaujala obálkou. K tomu jsem přidala nějaké pohledy Plzně.

Poté jsem ještě zaskočila do papírnictví, které je o kousek dál, kde jsem si pořídila několik různých pohledů. Určitě je využiju, jelikož hrozně ráda posílám dopisy i pohlednice. :-)

V devět hodin jsem už byla v knihkupectví Dobrovský na Americké, kde jsem čekala na Narcisku, až přijede. V Dobrovském probíhá akce 2+1 na edici Omega, takže jsem toho hned využila a koupila si tam tři knihy – Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry), Fantom opery (Gaston Leroux) a Tajemný hrad v Karpatech (Jules Verne). Nikča mě už zná, takže ví, že jen s obtížemi odolávám nákupu knih, takže se po příchodu pouze pousmála, když jsem měla v ruce tři knihy.

Společně jsme vyrazily do malého knihkupectví a také do knihovny, kde odevzdávala nějaké knihy a šla si tam jen pro „jednu“. Trochu jsme si prošly regály a nakonec odcházela asi s pěti knihami. Tenhle problém moc dobře znám, jelikož se mi to taky velmi často stává. :-)

Dále na programu bylo knihkupectví Levné knihy, které jsme si pořádně prošly. Já se tentokrát dost ovládala, takže i přesto, že mě tam zaujalo hned několik knih, odnesla jsem si pouze jednu knihu – Dánská dívka (David Ebershoff) a sadu pohlednic.

Chtěla jsem ještě nějaké knihy z Omegy, takže jsme se ještě podívaly do Dobrovského na náměstí, kde jsem si koupila čtyři knihy – Muži, kteří nenávidí ženy (Stieg Larsson); Pět neděl v balóně, Dva roky prázdnin a Cesta do středu Země (Jules Verne).

Bylo dost velké horko, i když v knihkupectví byl příjemný chládek, ale venku už kolem jedenácté začínalo být k nevydržení, proto jsme s Nikčou hned zašly do „koláčkárny“ La Tartelette café-resto na náměstí, kde jsme si dali něco dobrého k snědku a něco studeného k pití. Já si dala dva koláčky – Pařížský a Švestkový, k tomu dva hruškové džusy a jeden ledový čaj.

Asi hodinu jsme si tam povídaly, prohlížely si nakoupené knihy a různé letáky s nabídkami knih, které jsme dostali k nákupům. Vážně ten společný čas s Narciskou mám hrozně ráda, protože nikoho podobného, kdo by si se mnou povídal o knihách, nemám. Jsem hrozně ráda, že jsme se s Nikčou poznaly i za ty naše společné výlety za knihami do Plzně nebo do Prahy. Je to vážně fajn mít „knižní“ kamarádku. :-)

Po dvanácté jsme nakoukly ještě do Dobrovského ve Zbrojnické ulici, kde mají nahoře antikvariát. Sice jsme si nic nevybraly, ale několik knih mě tam zaujalo.

Pak už jsme šly na Americkou, protože po půl jedné mi jel trolejbus č. 11 směr nádraží. Chvilku jsme tam čekaly a pak se rozloučily. Brzy se snad zase uvidíme.

Na nádraží jsem si ještě koupila vychlazené pití, které mi udělalo velkou radost, jelikož ze mě už dost lilo. Já tyhle horka vážně moc nemusím, takže se obvykle zdržuji převážně někde ve stínu. Zastávku jsem našla rychle a ve 13 hodin už seděla v buse na cestě do Klatov. Naštěstí měl klimatizaci, takže jsem se neupekla a docela si tu jízdu užila.

Po druhé hodině jsem vystoupila na nádraží v Klatovech, měla jsem asi 45 minut času, takže jsem se schovala do chladu v budově nádraží a pokračovala ve čtení.

Domů jsem dorazila v 15,15 a byla ráda, že se můžu osprchovat a trochu se ochladit.

Tentokrát jsem si na „knižním“ výletě koupila jen 10 knih, ale stejně mě už bolelo rameno od vláčení tašky s knihami.

Doufám, že jsem nikoho neunudila svým popisováním, ale já to prostě jinak neumím.