pátek 1. března 2013

#1 Zázračná madona - Jakub Arbes

Během recenzování knihy Zázračná madona, Ukřižovaná a Newtonův mozek mě napadla myšlenka, že bych se mohla pokusit o takové „rozbory“ literárních děl a tohle je můj první pokus.
Zázračná madona byla rozhodně zajímavý literární zážitek a stojí za přečtení... 



Obsah:
(podrobný děj, obsahuje rozuzlení příběhu, dá se použít jako čtenářský deník)


- Žena v ošuntěném domku neklidně vyhlíží z okna, a když se dítě vzbudí, tak se na něj podívá a zděsí se jeho tváře. Dítě není krásné jako rodička boží, ke které se za to dítě modlila, proto vezme stužku a začne jej škrtit...

- Chlapec Jeník (vypravěč) přinesl do bohatého domu boty, za něž dostal zaplaceno, při tom se setkává s nevýraznou dívkou Ismenou, která mu věnuje medailon s Murillovou madonou.

- Chlapec se vydal na studia a přes obtíže mu to docela šlo, hlavně přírodní vědy, ale nakonec našel posedlost v kráse madon a začal je studovat.

- Díky starému příteli ze studií se opět setkal s Ismenou. Oba přátelé se o ni ucházeli, ale ona si vybrala Jeníka. Pak však vyšlo najevo, že Ismena je nemanželské dítě a po svém strýci dědit nebude. Mladík je sice chudý, ale přesto si Ismenu vezme, i když není tak krásná jako nádherné madony.

- Po roce manželství, kdy spolu s Ismenou počali dítě, mu konečně vypráví, odkud pochází ta tenká červená jizva na krku. Ismenina matka otěhotněla velmi mladá, milý ji však opustil a ona se později Ismenu pokusila uškrtit, ale jako zázrakem dívka přežila. Ismenin otec je však kněz a Jeník ji i s dítětem vyžene, protože je zrozena z hříchu.

- Za nějakou dobu se oba opět shledají, jejich dítě je mrtvé a Ismena neskutečně zkrásněla do podoby madony. Usmíří se spolu, ale jejich štěstí netrvá dlouho, protože Ismena náhle umírá na otravu arzenikem, který užívala v malých dávkách na zkrásnění. Tuto radu objevila po vyhnání v manželových starých poznámkách a vypravěč truchlí nejen nad ztracenou láskou, ale i nad sebou, protože byl pošetilý a nevážil si toho, co mu život nabídl.

Pitva:
Zázračná madona je jedna z romanet Jakuba Arbese, které tento autor vytvořil a Jan Neruda je pojmenoval. Romaneto totiž kombinuje prvky románu a novely, hlavně odhaluje nějakou záhadu, která má nadpřirozený nádech, ale vše se nakonec vysvětlí logicky, nebo vědou. Hrdinové zažívají vyhrocené situace, jako lásku, naději, ale i zklamání, bolet a osamění.
Příběh vypráví vypravěč, ten však obvykle není hlavní postavou (v Zázračné madoně však ano).

Romaneto Zázračná madona bylo poprvé publikováno roku 1875 a patří do vrcholné Arbesovy romanetní tvorby.

Jazyková skladba je obdivuhodná, ale pro dnešní zlenivělé čtenáře to nejspíš nebude to pravé ořechové, jelikož jsou zvyklí na dnešní mluvu, kdežto tady jsou zachovány výrazy z 19. století a další zvláštnosti Arbesova jazyka, například hláskové kvantita, citoslovečné kolísání, řidší slovní tvary a zdrobněliny citově zabarvených slov.

Děj je chmurný a má hodně temná nádech, hlavně ve vyhrocených situacích, třeba když se matka pokouší uškrtit své dítě, nebo když ladík chladnokrevně vyžene svou ženu i s dítětem a nehne při tom brvou.
Přesto se i tady vyskytují šťastné okamžiky, jako opětovné shledání, ale mají trochu nahořklý nádech a intenzita kolísá.  

Arbesova romaneta jsou často přirovnávána k povídkám Edgara Allana Poea, kterými se autor nechával inspirovat, ale já bych je příliš nesrovnávala, protože jsou hodně odlišné. Oba autoři příběhům dávají nádech tajemna, ale Poe má povídky krátké, nabité dějem a až děsivé, kdežto Arbes psal zdlouhavě a nezáživně, děj se tak naprosto ztrácí v myšlenkách a popisování. A děsivé nejsou už vůbec ne.

Na čtení je Zázračná madona obtížná, protože se v ní zdlouhavě dávají dohromady všechny útržky, z kterých je příběh utvořen. Proto může působit nezáživně i nudně.
Ocení jí hlavně literární nadšenci, nebo dítka školou povinná, i když ty asi ne zcela dobrovolně.  

2 komentáře:

Velmi děkuji za váš komentář.