Knihy, co mě zaujaly #5 - Velký knižní čtvrtek

Dnes je 16. března a je tu tedy další Velký knižní čtvrtek, což znamená, že vyšlo patnáct nových knih z různých nakladatelství a jde o jakýsi výběr toho nejlepšího. Ono ovšem hodně záleží, jaké knihy máte rádi, takže výběr nemusí vyhovovat všem. Velký knižní čtvrtek je vždy na jaře a na podzim, ale někdy se mi stane, že mě zaujme třeba jen jedna kniha. Tentokrát je to pět knih, které bych si ráda pořídila a přečetla. :-)

Letní host - Alison Anderson (Metafora)

Anotace: 
     Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto.
     O více než sto let později se nečekaný objev onoho deníku stane pro Káťu Kendallovou poslední šancí na záchranu jejího londýnského nakladatelství. Zinaidino líčení nadaného mladíka nabízí hluboký vhled do života literární legendy, jakou Čechov bezesporu je, ale vyvolává i vzrušující otázku: Skutečně napsal Čechov v době jejich přátelství román, který pak zmizel?
     Odpověď může změnit historii a nalezení rukopisu je výzvou pro Anu Hardingovou, překladatelku Kátina nakladatelství. Ana je stravována touhou najít ztracený román. A jak se noří hlouběji do proudu dohadů, zjišťuje, že rukopis není jediným tajemstvím skrytým na stránkách deníku. Životopisný román Letní host je inspirován skutečným přátelstvím mezi Čechovem a rodinou Lintvarjovovou. Příběh staví most přes dvě staletí, přes životy tří žen spojené objevem jednoho deníku… Zkoumá sílu umění, stejně jako složitost lásky a přátelství, a vdechne život dávno zmizelému světu.

     Já tyhle beletrizované životopisy zbožňuji. Tato „série“ se nakladatelství Metafora rozhodně povedla na výbornou, protože knihy jsou různorodé, čtivé a mají úžasné obálky, takže se na ně i hezky kouká. Zatím jsem z těchto životopisů četla jen několik, ale do budoucna si je chci přečíst všechny, jelikož opravdu stojí za pozornost.

Múza - Jessie Burton (Argo)

Anotace:

     Strhující příběh plný záhad a zvratů tvoří dvě dějové linie: první z Anglie šedesátých let dvacátého století, druhá ze Španělska konce třicátých let. Do Londýna přijíždí Odelle, mladá absolventka univerzity na Trinidadu. Píše básně, ale musí prodávat boty. Má pocit, že štěstí jí konečně začíná přát, když získá místo písařky v galerii a seznámí se s mužem, jemuž matka odkázala pozoruhodný obraz – pravděpodobně mistrovské dílo španělského malíře Isaaca Roblese. Kolem obrazu houstne spleť záhad a klamů, takže Odelle brzy neví, komu může věřit a co je pravda. Klíč k ní se ztrácí někde v bouřlivých časech těsně před občanskou válkou ve Španělsku, kde v chudé vesnici spolu s rodiči tráví léto nadaná Olive, dcera vídeňského obchodníka s obrazy, a odkud pochází Isaac Robles, který se chce slávou vyrovnat Picassovi.

     Jedinečný dramatický příběh o ctižádosti, lásce a touze lidí více či méně talentovaných i o tom, jak naše životy nutně utváří doba, do níž jsme se narodili.

Přiznám se, že mě kniha nejdřív zaujala svým vzhledem, protože obálka je vážně kouzelná. A po přečtení anotace se na ni těším ještě víc. Půjde jistě o kouzelnou knihu s hlubokým příběhem, tak snad nebudu zklamaná.

Apollinaire - Julia Hartwig (Garamond)

Anotace:

     Tato kniha o uměleckém životě bohémské Paříže počátku minulého století nedává nahlédnout pouze do života Guillauma Apollinaira – básníka s naprosto novou imaginací a převratnou poetickou vizí – ale propojuje jeho příběh s osudy řady literátů, malířů a dalších umělců, kteří tvořili okruh jeho nejbližších známých.

     Před očima se zde čtenáři rozvíjejí životní osudy tak notoricky známých osobností jako Pablo Picasso, Georges Braque, Alfred Jarry či Henri Rousseau. Ústřední postavou je zde přesto proslulý básník, jehož dílo se promítlo do tvorby několika generací autorů a i k nám pronikly jeho překlady velmi rychle – známá báseň Pásmo hned krátce po první světové válce, tedy záhy po svém vzniku. Není bez zajímavosti, že Apollinaire počátkem minulého století navštívil Prahu, což v jeho díle zanechalo stopy nejen v samotném Pásmu, ale například i v povídce Pražský chodec. Příběh tohoto francouzského básníka s polskými kořeny – občanským jménem byl Kostrowicki – zde autorka rozhodně nepředkládá jako sérii suchých faktů, ale čtivě nám zprostředkovává pohled do životem tepající metropole uměleckého světa.

     Kdo mě zná, ví, že miluji město Paříž a obdivuji místní umělce a autory. Mám tedy ve francouzských spisovatelích hodně velké mezery, ale stále se snažím číst a objevovat nové poklady. A poté, co jsem na tuto knihu narazila, hned jsem věděla, že si ji musím přečíst. Tyhle příběhy o spisovatelích a jejich životech mám ráda, takže se moc a moc těším.

Kniha zrcadel - Eugen Ovidiu Chirovici (Host)

Anotace:
     Literární agent Peter Katz obdrží nedokončený rukopis s názvem Kniha zrcadel a je z něj nadšený. Autor knihy Richard Flynn popisuje svá studia na Princetonské univerzitě koncem osmdesátých let a svůj vztah se studentkou psychologie Laurou, chráněnkou slavného profesora Josepha Wiedera. Jedné noci těsně před Vánoci roku 1987 byl Wieder ve svém domě brutálně zavražděn, avšak policie jeho smrt nikdy neobjasnila.

     Peter Katz je přesvědčen o tom, že kompletní rukopis odhalí, kdo čin před pětadvaceti lety spáchal. Jenže chybí konec! Katz začne po autorovi a zbytku rukopisu pátrat, ale zjistí, že Flynn umírá v nemocnici a rukopis není k nalezení. Přesto chce vraždě přijít na kloub, a proto případ předá svému kamarádovi, investigativnímu novináři Johnu Kellerovi, aby se pokusil tehdejší události rekonstruovat.

     Jenže cizí vzpomínky jsou nebezpečné a některé by možná měly raději zůstat navždy pohřbené.

V mém výběru nesmí chybět kniha z mého oblíbeného nakladatelství Host, které vydává mnoho úžasných knih, takže i na Knihu zrcadel se moc těším. Podle anotace to vypadá na napínavou četbu plnou záhad, nebezpečí a tajemství.

Marie a Magdalény - Lenka Horňáková-Civade (Argo)

Anotace:

     Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří.

     Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.

     Od autorky jsem zatím četla její první knihu Provence jako sen a také Pohlednice z kavárny, zbylé si chci do budoucna přečíst, píše velmi čtivě a zajímavě, proto doufám, že se mi bude líbit i její nejnovější kniha.