pondělí 6. července 2015

Cesta Rudé tanečnice - část druhá - Lucie a Petra Lukačovičovy a další

Druhá část dobrodružné fantasy, které je napínavé a skvělé odpočinkové počtení…


Anotace:
Signor Torrenti, jeden z nejvlivnějších mužů v Lekantě, vžene kvůli staré zášti své město znovu do války s Asmánií. Všichni musí postupně volit, jak se k nadcházejícím krvavým událostem postaví. Drahokam Rudá tanečnice putuje z jedné chladnoucí ruky do druhé, aby nakonec dočasně skončila u Paola Morina, šéfa lekantské kontrarozvědky. Pomůže tajemný kámen Morinovi k vítězství nad obávanou Rhiannou Salvatorou, soupeřkou, proti které všechny běžné postupy selhávají?
……………..


Na knize pracovalo pět autorů - Lucie a Petra Lukačovičovy, Barbora Beránková, Petr Urban a Adéla Vaňková, kteří společně vytvořili zajímavé počtení, které by se žánrově dalo zařadit spíše mezi dobrodružné romány s piráty, než mezi fantasy.
„Přinejmenším do večera se to nedozvíme. Tak pojď, vymyslíme si nějakou verzi pro chlapce, dřív než přijdou s vlastní a bude to přinejmenším mořská příšera, která ty lodě stáhla ke dnu.“
Po tom všem, co spolu prožili, už by se jim Vicente ani nemohl divit.
(str. 135)
Kniha navazuje na předchozí díl a společně tvoří ucelený příběh o zkorumpované politice Lekanty, námořnících, pirátech, zrádcích, Asmánech a také o rudém drahokamu známém jako Rudá tanečnice, pro jehož získání se mnozí neštítí vraždy. Vždy když se kvůli němu prolije krev, rudá záře drahokamu zatančí do rytmu krve.

Máme možnost sledovat další osudy všech postav z minulé části, nebo alespoň těch, které přežily. Kapitán Yliador Vicente, Celandrina Fortunato, nekromant Giocoma, Hnědoočko, Elevado, signora Salvatora, signor Torrentti nebo Paulo Morina a další postavy se ucházejí o vaše sympatie.
Nekromant se rozmáchl a vzal protivníka přes hlavu. Muž se se skučením skácel na zem. Pokusil se vstát, ale Alazer udeřil znovu. A znovu. A ještě jednou.
„Už… se nehýbe…“ zaajíkla se Celandrina.
„Jen jsem chtěl mít jistotu,“ vyrazil ze sebe nekromant.
„Zabil jsi ho?“
Mlčel.
„Zabil jsi ho, Alazaare?“
„Nevím. Doufám, že ne.“ Začínal se třást.
„Myslela jsem… že mrtví ti… nevadí.“
„Při Moraně! Já s mrtvými mluvím, ale… ale… ne… nevyrábím je!“ ustoupil od ní, jako by se jí bál.
(str. 7)
Konečně se dočkáme pořádné námořní bitvy, a pak také pirátského přepadení, což ději dodá pořádnou dávku napětí a atraktivity. První část byla totiž více na představení postav a dějových linií, než na větší akci, což tato druhá část čtenáři o dost vynahradí.

Kapitán Vicente je námořník každým coulem, a když se mu naskytne příležitost jít do bitvy proti Asmanům, tak neodmítne. Přesto si však ponechává své zásady a nenechá se strhnout rozkazy či domnělým vítězstvím, které přineslo velké ztráty, ale ty nikdo nevidí. Vicente prostě nedokáže být slepý nebo se s danou situací smířit, on bojuje dál.
„Vy mě nemůžete ztratit, admirále, protože jste mě nikdy neměl,“ řekl a náhlá lehkost mu zamotala hlavu, jako by se těmi slovy opil.
„Patříme každý do jiného světa. Vy patříte so světa kde jsou pocty a sláva důležitější než spravedlnost. Já patřím na moře.“
(str. 112)
Politici v Lekantě jsou stále stejní a rádi posouvají lidskými životy jako s figurkami na pomyslné šachovnici, až se na to chvílemi nedá dívat. Celandrina se bohužel ocitla uprostřed všech intrik, dokonce i její otec kuje své pikle, protože se rozhodl pro snadný obchod – výhodně provdat svou dceru…


Kniha se čte jedním dechem a snad ještě lépe než předchozí část, kde se spousta postav a vlastně i celý děj představoval, a až zde dostal pořádný prostor se rozvinout do všech stran. Jen doporučuji ostražitost, abyste si postavy a všechny jejich pletichy uhlídali.
„Nu, možná bych měl,“ odvětil Yliador, i když si ještě sám nebyl přesně jistý, kde má ten nápad hlavu a kde patu. „Můžeme vzít Tiffany… a přeložit na ni tvé muže.“
Jakmile Vicente uviděl, že mu to vyneslo stejně zděšené výrazy u jeho posádky, jako u pirátů na druhé straně, věděl, že je to výborný nápad.
(str. 145)
Přestože tu jsou nekromanti, kteří se svými mrtvými kují další pikle a dokážou s dějem pořádně zacloumat, tak bych knihu zařadila spíše mezi dobrodružné romány, než mezi fantasy příběhy. Předpokládám, že kniha zaujme příznivce obou žánrů.

Jen závěr mě trochu dožral, protože nemám ráda otevřené konce. Jistě, hlavní zápletka se dočkala svého vyústění, ale zbylo mnoho otázek ohledně postav i děje. A tak nezbývá jen doufat, že se třeba jednou dočkáme dalšího pokračování.

Hodnocení: 80%

Název: Cesta Rudé tanečnice - část druhá
Autor: Lucie a Petra Lukačovičovy a další
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 216
Vydal: Epocha  - edice Pevnost,  sv. 82, 2013 (1. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.