neděle 26. července 2015

Knižní výlet do Plzně a za Narciskou

Ve středu 15. července jsem si udělala další výlet za knihami do Plzně, kde jsem se měla kolem desáté sejít s Narciskou. Ještě předtím jsem se však chtěla trochu projít a pokochat se plzeňskými parky (tedy jen kolem náměstí), proto jsem z Klatov vyjela vlakem už po šesté. Sice to byl rychlík, ale výluka se ho taky týkala, a tak jsme ve Chlumčanech museli přestoupit do autobusu a v Plzeň – Valcha zase zpátky do vlaku. Na ty dvě stanice nám ovšem vypravili luxusní vlak, to se dráhám musí nechat. :-) Jenže jsme měli asi dvacet minut zpoždění, takže jsem k Západočeskému muzeu dorazila až kolem 7:30. Během procházky jsem chtěla maličko fotit a také jsem vzala „Plyšáka na cesty“ – Dráček Soptík se schoval v knihovně, a tak na vandr poprvé vyjelo Furby Bíbí. :-) 
(Více fotek s Bíbí je tady.)


Nejdřív jsem zamířila kolem muzea do Šafaříkových sadů, je tam socha Hurvínka a pana Spejbla (tu jsem nefotila, protože naproti vysedávali nějací opilci, a tak jsem se tam nechtěla zdržovat) a celkově ten park působí velmi pěkně.
Jelikož už bylo skoro osm hodin, tak jsem pak zamířila Zbrojnickou ulicí přes náměstí, až jsem došla na Klatovskou třídu, kde jsem zašla do knihkupectví Kosmas. Tam jsem si koupila dvě čísla časopisu Host 5,6/15 a pak sbírku povídek Kafe v pět. Někde jsem na tuto knížečku narazila a zaujala mě, tak jí chci zkusit.

Poté jsem zašla do Smetanových sadů, kde je to také hezky udělané, ale nejvíc mě zaujaly „barevné“ lavičky a zajímavé sousoší. Chvíli jsem se okolo ochomýtala, ale pak jsem se otočila a šla do Plazy. Potřebovala jsem do koutku KK v Neoluxoru. Koupila jsem si knihu Svět podle Prota – Na světelném paprsku. Před lety jsem shlédla film, a moc mě zaujal, ani jsem nevěděla, že to má knižní předlohu, takže to pro mne byla celkem jasná volba. :-) K tomu jsem přidala ještě nějaké záložky.


Jelikož už se blížila doba, kdy jsme se měli s Narciskou sejít, tak jsem se jí ozvala. Ona však mírně nestíhala a musela ještě do knihovny. Nenápadně jsem se jí zeptala, zda bych se tam nemohla podívat s ní. Knihovny mám moc ráda, ale znám pouze naší v Klatovech, tak že bych obhlídla i jinou. Narciska souhlasila a tak jsem na ní počkala před knihovnou. Ještě předtím jsem se zaběhla juknout do papírnictví – koupila jsem si několik pohlednic a sešit s krásnými deskami, který chci používat jako „zachycení kreativity“. :-)
To bych ovšem nebyla já, kdybych i v knihovně něco neukořistila. Ve vyřazených knihách měli za dvacku Psí zimu od Petry Neomillnerové a Narciska byla tak moc hodná, že mi půjčila dvě knihy do mého „Dobrodružného léta“ – Zemí šelem a Děti kapitána Granta od Ondřeje Neffa, které jsou všude vyprodané a v naší knihovně je nemají. Takže jsem za ně velice vděčná a brzy se do nich pustím, abych je co nejdříve vrátila.


Společně s Narciskou jsme vyrazily do DM, kde jsem si koupila Nivea krém z edice pohádek. :-) A následně jsme zapluly do Dobrovského ve Zbrojnické ulici, kde mají v horním patře antikvariát a knihy ve slevě. To já moc ráda. :-D Objevila jsem tam staré vydání knihy Daleko od hlušícího davu (Thomas Hardy), Vánoční koťátko (James Herriot), Paměti hraběte D´Artagnana a Nová dobrodružství Julese Verna 1-2 díl.

Pak jsme se přesunuly do Dobrovského na náměstí, kde se Narciska chtěla podívat na nějakou knihu. A to neměla dělat, jakmile jsem se totiž ocitla mezi regály, tak už jsem začala vytahovat knihy, které chci. Některé jsem tam po zvážení nechala, ale stejně jsem si odtamtud odnesla čtyři knihy. Madame Chic, S Madame Chic doma, Sladké zapomínání a Veronika se rozhodla zemřít (Paulo Coelho). Veroniku jsem už četla z knihovny a moc se mi líbila, takže ji chci mít doma, abych se k ní mohla vrátit. :-)


Nakoupeno jsme už měly, a tak jsme zašly do „koláčkárny“ La Tartelette café-resto na náměstí. Daly jsme polévku a čaj do koncičky. Oboje lahodné. Ještě jsem si koupila koláčky do sáčku a po zralé úvaze jsme vyrazily na cestu na vlakové nádraží. Narcisce totiž nebylo úplně nejlépe, a tak jsem jí nechtěla příliš dlouho unavovat. V pohodlí domova jí určitě bylo lépe.

Ještě se zmíním a hrůzné cestě domů, protože ta vážně stála za to. Nádraží je všude rozkopané, takže skoro ani nepoznáte, kde je nástupiště a kde staveniště (ono to je asi jedno a to samé). Ale nakonec jsem nasedla do správného vlaku. Byl to sice rychlík, ale zase jsme na Plzeň – Valcha přesedali do busu a tentokrát až v Přešticích zpět do vlaku. Měli jsme asi 30 minut zpoždění, ale ještě bych autobus do Makova ve tři hodiny stihla. 
Jenže kousek za Přešticemi najednou vlak zastavil a dvacet minut se nic nedělo. Pak průvodčí oznámila, že vlak srazil nějakou paní… Musím uznat, že jsem byla nadšená. Chápu, že je to strašné (jak jsem se dozvěděla další den z novin, paní v nemocnici zemřela), ale docela by mě zajímalo, co tam ta ženská dělala. Všude okolo samé křoví, kopřivy a stromy… a ona se prochází po kolejích? Vážně úžasné místo na procházku! Ještě než se to vyšetřilo a uklidilo, tak nám celkově cesta z Plzně do Klatov trvala 3 hodiny!!! 
Takže jsem do Klatov dorazila ve čtyři hodiny, úplně stejně jako bych dojela tím obvyklým vlakem ve tři. A já si myslela, že budu doma brzy. Pak jsem ještě musela hodinu čekat na bus do Makova, ale nakonec jsem úspěšně dorazila domů. Sláva!
 
Co jsem si tedy koupila? 12 knih, 2 časopisy. :-)






2 komentáře:

  1. Hezký výlet. Já byla v Plzni minulý měsíc na přijímačkách a taky jsem neodolala knihkupectvím. Jen můj nákup byl daleko menší.
    http://kniho.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné úlovky z výletu :) V Plzni jsem ještě nikdy nebyla...

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.