Recenze: Malí bohové – Terry Pratchett

Další bláznivé dobrodružství na Úžasné Zeměploše, tentokrát se zaměří na náboženství, filozofii a bohy...

Anotace:

Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík. Neumí číst. Neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchanému na filozofovi, který se odvážil tvrdit, že proti všem církevním dogmatům Zeměplocha skutečně putuje vesmírem na hřbetě obrovské želvy. Nejvíc by si však Bruta přál, aby si jeho Bůh místo něho vyvolil někoho jiného.

...........

Zeměplocha je placatý svět, který leží na zádech čtyř slonů, a ti kráčí po krunýři velké želvy, jenž pluje vesmírem. A zde se dějí neuvěřitelná dobrodružství. Doteď jsme se soustředili hlavně na mágy, různé učence a čarodějnice, ale nastal čas se podívat na zoubek také bohům všeho druhu a náboženství...

V našem světě se dlouho věřilo, že Země je placatá a na Zeměploše mají opačný problém. Tam se dohadují, zda je Zeměplocha kulatá nebo placatá... Důležité je ovšem to, že je Zeměplocha je přece kulatá a ten, kdo říká, že je placatá, je kacíř a zasluhuje trest.

Vorbis se otřásl. „Ten člověk, který to napsal, se tady odvažuje tvrdit, že celý náš svět... cestuje nekonečnem a leží přitom na hřbetech čtyř velkých slonů,“ řekl nakonec.

Ožunkovi spadla dolní čelist.

„Na hřbetech slonů?“ nechtěl věřit svým uším.

„Tvrdí to,“ přikývl Vorbis a přitom neustále pozoroval Zape-č´e.

„A na čem stojí ti sloni?“

„Autor říká, že ti sloni stojí na krunýři obrovské želvy,“ odpověděl mu Vorbis.

Ožunka se nervózně zašklebil.

„A na čem stojí ta želva?“ vydralo se mu z úst.

„Nevidím důvod, proč bychom se měli dohadovat, na čem stojí nějaká želva,“ vyštěkl na něj Vorbis, „když víme, že neexistuje!“

(str. 32-33)

Bruta je novic, který neumí číst ani psát, za to má úžasnou paměť na všechno co vidí nebo slyší. No, a jednou ho v zahradě, kde okopává melouny, osloví bůh Om v podobě želvy. Tím se spusí řetězec událostí, které Brutovi změní život a víru k nepoznání. Přes všechny útrapy však Bruta zůstává dobrosrdečný a trochu naivní, což ho přivádí do dalších potíží.

Vorbis je exkvizitor, který se specializuje na výslechy kacířů a všech, jenž se odváží tvrdit něco odlišného od náboženských zvyků a norem. Neváhá zabíjet a nechat vraždit, zároveň touží po něčem víc. Chtěl by se stát velkým prorokem a rozhodovat o chodu světa a víry. Kvůli tomu je ochoten všeho...

Kniha se také zabývá důležitým tématem, a to nešťastný osud želv, které končí jako žrádlo pro orly. Ti totiž přišli na to, jak se dostat želvě do krunýře, vezmou bezbrannou želvu v pařátech do vzduchu a z výšky ji pustí dolů na zem, kde se rozprsknou a orel má jídlo.

A přesně takový osud málem čekal boha Oma, který se omylem vtělil do podoby želvy. To mu ovšem nevadí, rozhodl se učinit velké věci a k tomu mu poslouží Bruta.

„A jsou tady v okolí nějaké houby?“ opakoval Bruta s nevinným výrazem.

Svatý Paznehtul se šťastným úsměvem přitakal.

„Po období dešťů – jéjé! Takové červené s bílými puntíky. Řeknu vám, že po houbové sezoně se poušť stává opravdu zajímavým místem.“

„Plno velkých zpívajících slimáků? Mluvící ohnivé sloupy? Vybuchující žirafy? A takové věci?“ pokračoval Bruta opatrně.

„Dobrotivé nebe, přesně tak,“ přitakal svatý muž. „Nevím proč. Myslím, že je sem lákají ty houby.“

(str. 302-303)

Bez víry není boha, a tak se bohové předhánějí v získávání nových věřících, aby neupadli v zapomnění a mohli být velkými bohy. O lidi se nezajímají, nebo s nimi rádi manipulují jako s figurkami na šachovnici...

A někteří lidé toho zneužívají. Opravdu se prorokové setkali s bohem? A dostali od něho různé dary, příkazy a přikázání? Nebo je to úplně jinak?

Kniha je zábavná a čtenář se u příhod Bruta opravdu nasmějí, někdy až hodně škodolibě. Přesto se tu najdou i důležitá témata o filozofii a víře. Občas se objeví i smysluplné výroky, ale obvykle jde hlavně o zábavu.

„Ne. Pro lži ať si lidé klidně umírají. Ale pravda je příliš drahocenná, než aby za ni někdo položil život.“

(str. 365)

Příznivci Smrtě se mají na co těšit, sice v ději nikdy dlouho nepobude, ale za to si ho užijeme několikrát a dojde také na jeho krysí podobu.

Malí bohové je zábavná fantasy parodie, které nechybí humor a napětí, akce a spousta bláznivých postav. Skvělé počtení.

Hodnocení: 75 %

Recenze na předchozí díly:

Barva kouzel // Lehké fanstastično // Čaroprávnost // Mort // Magický prazdroj // Soudné sestry // Pyramidy // Stráže! Stráže! // Faust Erik // Pohyblivé obrázky // Sekáč // Čarodějky na cestách

Název: Malí bohové (orig. Small Gods, 1992)

Autor: Terry Pratchett

Série: Úžasná Zeměplocha

Díl: 13

Překlad: Jan Kantůrek

Vazba: Brožovaná

Počet stran: 398

Vydal: Talpress, 2007 (1. vydání - dotisk)