neděle 1. června 2014

Recenze: Autobus sebevrahů - Arto Paasilinna

Vydejte se na bláznivé dobrodružství s bandou sebevrahů, kteří si říkají „Anonymní smrtelníci“, napříč Evropou, na jejímž konci čeká Smrt...

Zbankrotovaný podnikatel pan ředitel Rellonen se o sebevraždu pokusil již několikrát, zatím bezúspěšně, ale tentokrát je rozhodnut se zastřelit v nedalekém seníku. Ten samý si vybral také pan plukovník Hermanni Kemppainen, aby se tam oběsil. Místo smrti zde oba najdou nové přátelství a cíl zjistit, zda i jiné Finové chtějí dobrovolně zemřít. Podají inzerát a vyvolají hotové pozdvižení. Dopisů od sebevrahů jim chodí stovky, a tak si na pomoc přizvou paní zástupkyni Helenu Puusaariovou, která též uvažuje o smrti.
Velké setkání sebevrahů se nevydaří podle Rellomenova a Kemppainenova přání, protože si je skupina zvolí za vůdce a padne rozhodnutí spáchat dobrovolnou společnou sebevraždu. A tak se dostanou lidé sjednocení myšlenkou na dobrovolný odchod ze světa do zájezdového autobusu Tempobus a společně vyráží na bláznivé dobrodružství napříč Evropou s cílem SMRT...  
.......

Arto Paasilinna má zvláštní dar psát o vážných tématech s humornou nadsázkou a satirickou pointou. Už se zaměřil na důstojné stáří lidí, náboženství nebo také na svobodný život, nyní přišli na řadu sebevrahové a jejich dobrovolný odchod ze světa. Mají na to právo?
„Loni v létě mi přišly tři lahve sherry a krátce před tím, než jezero zamrzlo, ještě jedna ruská vodka a jedna Kostenkorva. Byly tak plné, že se horko těžko udržely na hladině. Něco takového člověka zahřeji na mysli. Říká si, že někde za vodou žije spřízněná duše, štědrý přítel dobrého koňaku nebo náruživý piják vodky, kteří pamatují na neznámého bližního na opačném břehu.“
(str. 31)
Není divu, že autor patří mezi nejoblíbenější finské spisovatele. Autobus sebevrahů v sobě má vše vynikajícího, co je obvykle v knihách od tohoto autora, proto se budete jistě skvěle bavit, ale donutí vás se taktéž zamyslet nad daným tématem.

Ve Finsku trpí depresemi skoro všichni, a tak není divu, že se v Tempobusu sejde velmi různorodá skupin lidí, kteří by se za normálních okolností vůbec nesetkali. Smrt je ovšem velké téma, které dokáže spojit i cizí lidi a v nouzi se z nich klidně může stát i rozzuřený dav bránící svá práva i životy. Zní to paradoxně? Možná, ale rozhodnutí pro smrt je na každém zvlášť a možná nakonec všechno dopadne trochu jinak, než si původně mysleli.
„Závěrem chci ještě jednou zdůraznit, že nikdo není povinen s námi společně zemřít. Přátelé, prosím každého z vás, ještě jednou se v klidu důkladně rozmyslete. Dveře autobusu jsou otevřené, máte možnost svobodně odejít. Život pokračuje venku.“
(str. 143)
Už jen téma sebevraždy je téměř tabu, o kterém se téměř nemluví, jako by šlo o nějaký zločin. Ono záleží na každém z nás, zda dobrovolnou smrt uznáme nebo zatratíme.

Autorovi se zde ovšem podařilo zajít ještě dál, kdy se skupina „anonymních smrtelníků“ rozhodla pro hromadnou sebevraždu pádem autobusu do oceánu.
Co je na tom tak strašného, že to zní tak děsivě? Hromadné sebevraždy jsou známé pouze v případech, kdy nějaký fanatik vyloudí z lidí peníze a pod závdavkem cesty do Ráje je všechny otráví. V knize jde o něco úplně jiného. „Anonymní smrtelníci“ se prostě jen rozhodli umřít a proč by měli spáchat sebevraždu sami, když stejný nápad dostali i jiní lidé?
Vojáci Korpelu označili za blázna. Připustil, že ten názor je oprávněný, ale zároveň dodal, že to neplatí jen pro něj. Celá finská skupina je jeden blázen vedle druhého.
Tomu vojáci věřili.
(str. 195)
Jak to nakonec dopadne? Opravdu všichni cestující v Tempobusu zemřou na dně oceánu? Nebo to bude všechny jinak? Jaká zajímavá a bláznivá dobrodružství zažijí napříč Evropou? Nemohlo by to všechno zvrátit jejich rozhodnutí pro smrt?

Autobus sebevrahů se čte jedním dechem a čtenář si užije mnohé naprosto nečekané situace plné humoru a satiry. Kniha se sice zabývá pochmurným tématem sebevraždy, přesto působí až bláznivě a čtená vás bude bavit.
Vynikající oddychová četba pro všechny věkové kategorie. Skvělé počtení!

Hodnocení: 100 %
Velice děkuji nakladatelství Hejkal za poskytnutí výtisku k recenzi.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:

Název: Autobus sebevrahů (orig. Hurmaava joukkoitsemurha,1997)
Autor: Arto Paasilinna
Překlad: Vladimír Piškoř
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 224
Vydal: Hejkal, 2006 (1. vydání)
Doporučená cena: 239 Kč

4 komentáře:

  1. Autobus sebevrahů je vážně skvělá knížka. =) Je to ale už doba, co jsem ho četla, možná bych se k němu měla vrátit. Pro Paasilinnu mám rozhodně slabost... =D

    OdpovědětVymazat
  2. To vypadá fakt dobře, kdysi mě napadlo napsat knihu (haha) na podobný téma, ale jdu teda s křížkem po funuse :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já Paasilinnu miluju :-) A mám v plánu jeho velký re-reading. Tak doufám, že se k tomu dostanu :D

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.