pondělí 12. srpna 2013

Jsem asi divná, ale dopisování mi přináší radost!

Nejspíš si o mě budete říkat, že jsem divná, ale již od dětství miluji dopisy, pohlednice a především dopisování s přáteli. Je to úžasné, když ve schránce objevíte byť jen krátký pozdrav od někoho, kdo si na vás vzpomněl, to je pak den hned veselejší. Je to drobná radost, ale přinese hodně dobré nálady. 
"Provázková nástěnka" na pohledy a dopisy, kam dávám ty nejoblíbenější.

V dnešní společnosti všichni spěchají a nikdo přitom nic nestíhá, natož aby si našel čas se zastavit a jen tak pozdravit přátele. Samé plány do budoucna, že se sejdete v ten a ten den, ale nakonec sraz na poslední schůzku odvoláte, a tak se klidně můžete "scházet" i pár měsíců, než to nakonec klapne. Dřív (v době bez mobilů a internetu) to přece šlo, tak proč dnes ne?
Změnit lidi nejde, nebo je snad přinutit, aby se vrátili do "doby kamenné" a domlouvat se dopisy, ale někdy stačí jen chtít. Proč neposlat pozdrav jen tak a někoho překvapit? To udělá radost každému a rozdávat dobrou náladu je důležité, ne? Přitom nemusí jít o žádné předlouhé "romány", klidně postačí napsat jen to, že na něho myslíš a máš ho rád. Každý by měl vědět, že je tu někdo, kdo na něho nezapomněl, tak proč mu tu radost neudělat?

Ráda posílám pozdravy svým přátelům, oni mi sice většinou poděkují přes SMS nebo na Facebooku, ale já jsem šťastná, protože jsem někomu udělala radost. Ano, dostat dopis či pohled je krásný pocit, ale odeslat ho je ještě lepší, protože tím potěším své blízké.
Musím se i zmínit, že jsem si našla novou "dopisní kamarádku", tou je Hanka z blogu Girl With Poppies. Patří jí velké díky, že do toho šla se mnou a přeji si, aby nám toto přátelství přes Šnečí poštu vydrželo co možná nejdéle. V úterý od ní přišel první dopis, který mi udělal obrovskou radost. :-)
Od pražské kamarádky Zuzky mi přišel letní pozdrav na vtipné pohlednici. Děkuji moc a napíšu ti, co nejdříve.
Dopis od Hanky přišel v úterý, pohled je od Zuzky a koupila jsem si mini zvýrazňovače k zápisníku. Ještě tu je cedulka "Jsem na dovolené!", kterou jsem si udělala. A má oblíbená žlutá chryzantéma nesmí chybět.

Možná jsem divná, a dopisování je v dnešní době už mrtvé, ale já vydržím a snad si i do budoucna budu mít s kým posílat psaní. Moji "dopisní přátelé" totiž v poslední době padají jako mouchy a snad nedopadnu tak, že si ty pozdravy budu psát sama sobě. To by bylo velice nemilé. :-(
Kdyby někdo měl chuť, tak se můžeme domluvit. Co? Nešel by někdo do toho se mnou?

A co vy? Jaký máte názor na dopisování? Patříte mezi ty, co ještě olizují známky, nebo se na dopis díváte jako na přežitek pradávné doby?

6 komentářů:

  1. Psané dopisy mají své kouzlo a stejně jako knihy mají svou specifickou vůni a že dopis můžu držet v dopis je hezký pocit.

    Jenže už dávno nepatřím k těm, co ještě olizují známky. Internetové psaní mě pohltilo víc. Když potřebuji někomu něco sdělit opravdu něco důležitého a rychlého, píšu přes zprávy na facebooku nebo použiji telefon.

    I když používám facebook na zprávy, není to jen pár řádek a dost. Když si mám s kým psát, píšeme si dlouhé zprávy a nemusím čekat, až si to dotyčný přečte za pár dní a za pár dní přijde další dopis. Takže za mě už (většinou) jen internet.

    OdpovědětVymazat
  2. Neboj, nejsi divná, na světě je pořád spoouuusta lidí, která si normálně dopisuje. ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Když jsem chodila na základní školu, měla jsem kamarádku, se kterou jsme si každé prázdniny psaly dopisy. Bydlely jsme totiž od sebe poměrně daleko, navíc jsme o prázdninách různě cestovaly, navštěvovaly prarodiče a podobně, takže bylo o čem vyprávět. Bylo to hrozně krásné a pořád ty dopisy mám. Na střední škole to už ale nějak nevydrželo, protože jsme se nevídaly ani ve škole, šla do jiného města než já, a tak jsme si psaly hlavně e-maily, protože jsme chtěly reakce hned a snadno. Teď už si jen s několika přáteli posíláme pohledy z cest. :) A vlastně se chystám poslat dopis jedné mé dávné kamarádce, ale to kvůli zvláštní příležitosti, protože se z ní včera stala maminka, a to si o dáreček s osobním dopisem přímo říká. :))

    OdpovědětVymazat
  4. Ja som našla veľmi dobrú kamarátku práve cez písanie listov. Ona je z Česka, takže sme sa nikdy nevideli a v posledných rokoch sme od dopisovania upustili, ale sme v kontakte na FB a skype. :D

    OdpovědětVymazat
  5. Nejseš divná, neboj ;) Ještě spousta lidí si ráda posílá klasické dopisy a pohledy :) Znám jich celkem dost v zahraničí a pár i u nás. Já se k nim samozřejmě také řadím ;)

    OdpovědětVymazat
  6. Určitě nejsi divná! Já si také strašně ráda dopisuji, je to fakt krásný pocit, když mi ve schránce přistane pohled a ještě krásnější, když je tam dlouhý dopis, já si ho můžu přečíst, odpovědět a schovat do krabice. Někdy se k dopisům zpětně vracím a u emailů to takové kouzlo není.:)

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.