středa 31. května 2017

Smrt krásných srnců - Ota Pavel

Čtenářský klub #MYCTEME je vážně skvělý nápad a jsem moc ráda, že jsem na něj narazila. Díky němu mohu objevovat kouzlo klasiky a nacházet zajímavé knihy, které bych jinak asi neotevřela. A přitom se mezi klasikou najde plno krásných knih. A proč jsou přehlíženy? V mém případě to je jasné, ve škole u toho trčel velký nápis „povinná četba“, a to mě odradilo na mnoho let. Nyní se ovšem pomalu vracím ke klasice a zjišťuji, že není nijak hrůzná, jak nám ji malovali učitelé. A tak jsem si koncem května přečetla Smrt krásných srnců...


      V knihovně jsem si v polici vybrala vydání od nakladatelství Academia, které má filmovou obálku a já mám herce Karla Heřmánka moc ráda. V knize je sedm povídek, některé jsou delší, jiné hodně krátké, ale všechny čtenáře osloví spisovatelovým stylem. Ota Pavel dokáže psát o vážných věcech, jako je druhá světová válka, zabavování majetku, hanobení židů a odvoz židů do koncentračních táborů, s humorným nadhledem, a přesto nejde o veselé čtení. Povídky mají nahořklou příchuť, až se mi párkrát chtělo brečet, ovšem až na konci poslední povídky se mi doopravdy spustily slzy.
      Ano, kniha na mě zapůsobila, přestože jsem z ní měla na začátku trochu obavy, jelikož nerada čtu příběhy s židovskou tématikou během války (vlastně neradu čtu celkově knihy ze světových válek), prostě na to bezpráví asi nemám dost velké koule a pokaždé se u toho rozbrečím. Ovšem Smrt krásných srnců je výjimečná, ukazuje obraz jedné rodiny, která měla označení Davidovou hvězdou, a přesto se nevzdávala, ať je mělo potkat cokoliv.

     Pokud chcete obsahy jednotlivých povídek, tak je určitě najdete na internetu, ale já píši prostě jen své dojmy k přečtené knize.
     Sedm povídek, každá vypráví část příběhu postavy jménem Leo Popper a jeho rodiny. Vypravěčem je jeho syn, pro kterého je tatínek velký muž a hrdina.
     A tak se dozvíte, jak dopadla koupě rybníku (Nejdražší ve střední Evropě). Jak se mu vedla práce pro firmu Elektrolux a jak to bylo s tajnou láskou k paní Irmě (Ve službách Švédska). A co „strejda“ Prošek a jeho pes Holan? O pytlačení, nebezpečí při pomoci „židovi“ a shánění masa pro rodinu, tak to vypráví asi nejpůsobivější povídka v knize (Smrt krásných srnců). Co se přihodí, když tatínkovi seberou Němci jeho rybník, který je jeho velkou láskou a kapři div že nepatří do rodiny? (Kapři pro Wehrmacht) Kraťoučký příběh o souboji s Vlky... (Jak jsme se střetli s Vlky) Po válce tatínek vymýšlel, jak by zbohatl, a tak se pustil do prodeje mucholapek BOMBA - CHEMIK, jak to celé dopadlo? (Otázka hmyzu vyřešena) A poslední pokus o zbohatnutí byl ukrytý v chovu králíků šampanů, o které se tatínek staral s velkou láskou a hrdostí... (Králíci s moudrýma očima)

     Vybrat nejlepší příběh z knihy je dost těžké, protože každý byl jiný a svým způsobem krásný. Asi nejvtipnější povídka je hned ta první, Nejdražší ve střední Evropě, ta se mi moc líbila. Ovšem Smrt krásných srnců na mě nejvíc zapůsobila. Otázka hmyzu vyřešena byla zase trochu ztřeštěná. A prodej nelepících mucholapek byl dosti vtipný. A závěrečná povídka Králíci s moudrýma očima byla zase dojemná a krásná, i když ten konec byl dost smutný.

     Hlavní postavou byl otec rodiny Leo Popper, který miloval ryby, rybolov, vodu, Berounku a Křivoklátsko. Snažil se různorodými způsoby o zbohatnutí, aby zabezpečil rodinu, ale také to byl snílek, občas dost naivní, a nikdy se nevzdával. Jeho postava je základním kamenem celé knihy a nebýt jeho, tak by byla nezáživné a nudné. Jeho mnohá dobrodružství byla krásná a čtivá.
     Pak určitě stojí za zmínku „strejda“ Karel Prošek se svým psem Holanem, který byl pytlák, ale měl dobré srdce, přátelům a známým nikdy neodmítl pomoc a jelikož žil v hrozné době, tak často riskoval. V povídce Smrt krásných srnců pomáhá tatínkovi obstarat maso, tedy půjčí mu Holana, aby ulovil srnce, jenže Němci jsou v lesích a za něco takové (navíc pomoc Židovi) hrozí smrt.
     Obě postavy na mě zapůsobily a zaryly se mi do paměti.

     Filmové zpracování Smrt krásných srnců z roku 1986 jsem viděla mnohokrát, Karel Heřmánek zde exceluje, a netvrdím to jen proto, že je můj oblíbený herec. Už jsem film ovšem nějakou dobu neviděla, takže srovnávat knihu s filmem se neodvážím. Obě formy mají co do sebe a jsou krásné. Doporučuji tedy obě formy.

     Přiznám, od tohoto autora jsem nic nečetla, tak jsem ráda, že jsem se do této knihy pustila, přestože jsem měla obavy. Pobavila jsem se, užila si krásné, nezapomenutelné a hořko-sladké čtení, a také si pobrečela. Působivá kniha, na kterou nezapomenu.

Název: Smrt krásných srnců
Autor: Ota Pavel
Počet stran: 112
Vydal: Academia, 2007

2 komentáře:

  1. Také jsem ráda, že jsem díky skupině My čteme narazila na klasiky, které stojí si za to přečíst. A tato kniha mezi ně rozhodně patří! Hezká recenze! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem fakt přešťastná, že klub stále tak hezky jede. Další krásný článek, Zdeni, již sdílený. Mám radost, že na Tebe Smrt krásných srnců tak zapůsobila, je to neskutečné čtení. Měj se krásně a příjemný čas se Shakespearem přeji ;)

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.