Momentky – Kniha na lavičku

V některých městech mají různé knihobudky, ale u nás v Klatovech se rozjel projekt „Kniha na lavičku“, což je určitá obdoba knihobudek. Prostě tu máme místo, kde si lidé mohou vybrat knihu, nebo naopak tam nějakou donést. Kniha na lavičku je umístěna do přízemí jezuitské koleje (v budově najdete mimo jiné městskou knihovnu), vedle Černé věže na náměstí. V okolí náměstí je hned několik parků různých velikostí, takže není problém se tam při slunečném počasí posadit a třeba si číst. Knihomol jako já má obvykle nějakou knihu v rukávu (tedy spíše v kabelce), ale někdo, kdo není takový blázen jako já, by se na lavičce nudil. A tak si může půjčit nějakou knihu, aby se zabavil. To je prostě skvělý nápad. :-)

Včera jsem to tam byla omrknout, šla jsem totiž do knihovny, a tak jsem procházela kolem. Je tam rozhodně zajímavý výběr klasické četby. Ano, většinou jde o starší knihy, mezi kterými jde podle mého názoru najít různé klenoty. ;-)

A protože na policích bylo místo, tak jsem se rozhodla, že něčím přispěji. Mám doma pár knih, které už číst nebudu, tak proč je nepřidat sem, aby udělaly někomu radost. Dneska jsem tam tedy donesla 12 knih (tři roky staré detektivky a romance pro náctileté)…

… a jednu knihu jsem ukořistila. Nikola Šuhaj loupežník je klasika, o které jsme se kdysi učili, ale já to nikdy nečetla. Vím, jsem ostuda, ale bohužel dokud to byla „povinná školní četba“, tak to pro mě bylo něco nepřijatelného, na co se ani nepodívám, natož abych to četla. No, jak stárnu, tak zjišťuji, že mezi „povinnou četbou je mnoho krásných a zajímavých knih, které stojí za pozornost, ale studentům to nevysvětlíte.

Měla jsem čas, tak jsem si sedla do svého oblíbeného parčíku a chvíli si četla. Povím vám pravdu, ta kniha vůbec není špatná, ba právě naopak, čte se skvěle. ;-)

Když už jsem byla na náměstí, tak jsem si musela dát zmrzlinu. Byla to skvělá melounová, té v létě nejde odolat.

Černá věž je hlavní dominanta Klatov, je vidět z velké části města. Takový vysoký orientační bod. :-)