neděle 17. ledna 2016

Chlapec, co porazil, vy víte koho - ilustrované vydání

Harry Potter je fenomén, o kterém se říká, že přivedl děti a náctileté ke čtení knih. V mém případě to tedy neplatí, protože já čtu od té doby, co jsem se naučila číst. Navíc jsem ke knihám o kouzelnickém chlapci, který přežil, našla cestu až díky filmovému zpracování. Bylo to pěkné pokoukání, a tak jsem si koupila první čtyři díly v boxu a zamilovala se do tohoto světa. Rozhodně nepatřím mezi ty, kteří po zhlédnutí filmu prohlásí, že už knihu číst nepotřebují. Filmy jsou sice velmi dobře vytvořené, ale je tam dost změn, tedy hlavně v pozdějších dílem. Přiznám se, že kdybych například nečetla poslední díl, tak by mi jeho filmové zpracování (převážně konec) vůbec nedávalo smysl.
  Od pátého dílu jsem již netrpělivě vyhlížela vydání knih. :-) Ale nepatřím k těm magorům, kteří vystávali frontu o půlnoci v knihkupectvích. (Promiňte, snad jsem se právě někoho nedotkla. Nemyslím to zle, prostě jen nepatřím mezi „šílené“ fanoušky, kteří piští a ječí, jen když zahlédnou nový díl. No, to jsem moc nevylepšila, tak se raději přesunu dál.) Knihy jsem si kupovala v předprodeji v e-shopech, takže mi pohodlně doletěly domů.


  Série už dávno skončila, filmové zpracování taktéž, to bylo dokonce prodlouženo o jeden film, tak nejspíš nastal vytřískat další prachy z tohoto fenoménu. Do kin se chystá zpracování útlé knížečky o magických tvorech a před Vánocemi (možná to bylo už na podzim) vyšlo v překladu ilustrované vydání prvního dílu HP. S Narciskou jsme kolem knihy obcházely v knihkupectvích a pokukovaly po ní. Rozhodně vypadala více než lákavě. 
  Chápu, že pokud má někdo doma už jedno vydání, tak si přece nebude kupovat další, tedy pokud nepatříte mezi velké milovníky kouzelnického světa Harryho Pottera. Domnívám se, že ilustrace jsou velice povedené a text skvěle doplňují, takže jsem o knize neustále přemýšlela. Jelikož se nachýlil čas Vánoc, tak jsem si o ní napsala Ježíškovi a on mi přání splnil. Mám ji doma! :-D

  Samozřejmě jsem se hned pustila do čtení, přestože jsem vcelku nedávno začala číst sérii znovu, ale s obrázky to je prostě lepší. A že těch ilustrací v knize je, některé jsou malé na dozdobení stránek a vystihnutí atmosféry, jiné jsou přes celou stranu. Vážně je to nádherné. Á, začínám se rozplývat, tak mě omluvte, ale tohle vydání je prostě kouzelné. 


  Mám ráda dětské knihy nejen pro pohádkové příběhy, ale také pro jejich zpracování a ilustrace, na kterých postavy mnohdy doslova ožívají. A Harry Potter si zaslouží znovu ožít. Proč si jej užívat jen v příběhu, když se na něj můžete koukat? :-) Jen doufám, že vyjdou i další díly v tomto podle mě velice vydařeném vydání. Ano, mám skryté úmysly. Harry je fajn a určitě mu fandím, aby každé jeho dobrodružství přežil, ale prostě profesor Snape je lepší. Jelikož jsem zhlédla nejdříve film, tak už jej navždy uvidím jako skvělého Alana Rickmana. Takže mě tato podoba provázela i během čtení knih. Na ilustracích sice úplně neodpovídá, ale stejně je to má nejoblíbenější postava ze série. Hned za ním je Voldemort. :-D No, já byla vždy spíš na záporáky. Jistě budete namítat, že profesor Snape není záporná postava, jenže není ani kladná. A hlavně z Harryho popisu událostí, které vidíme v knize, tak moc přívětivě nevypadá. :-)
  „Vaším úkolem zde je zvládnout náročnou vědu a přesné umění přípravy lektvarů,“ začal. Spíš jen šeptal než mluvil, studenti však slyšeli každé slovo – stejně jako profesorka McGonagallová si i Snape dovedl bez námahy udržet ve třídě ticho. „Jelikož se to obvykle obejde bez pošetilého mávání hůlkou, leckdo z vás stěží uvěří, že i to jsou kouzla a čáry. Pochybuji, že byste opravdu pochopili, jaký půvab v sobě má tiše bublající kotlík a výpary, které se nad ním tetelí a neviditelná síla šťáv, jež skrytě putují lidskými žilami, omamují mysl a podrobují si smysly. Dokážu vás naučit, jak připravit věhlas, stáčet slávu a dokonce uložit do zabroušených flakónů smrt – pokud ovšem nejste takové stádo tupohlavců, jaké musím obvykle učit.“ 
(str. 119 - 120)
  Pouze jediná věc mě zarazila, a podle reakce Narcisky nejsem jediná. Profesor Brumbál nejí citronovou zmrzlinu, ale citronové cukrátko či drops (prostě bonbón). Originál jsem nikdy nečetla, ale v českém vydání je zmrzlina. Brumbál má přece rád citronovou zmrzlinu, nebo ne? Trochu jsem dumala (a dost to bolelo) a napadlo mě, že to změnili, jelikož na jedné ilustraci v knize Brumbál opravdu drží v ruce žluté bonbóny. Ale je to prostě divné.


  Jinak ovšem k tomuto krásnému vydání nic nemám, rozhodně je nádherné vytvořeno, jen je to trochu větší formát, ale pro děti bude určitě skvělé. A taky pro ty z nás, kteří odmítají Harryho opustit, přestože věkem už příliš neodpovídají cílené skupině. :-) Ale nejsem v tom jediná, má sestra, která je ještě starší než já, tak má Harryho taky ráda. Možná proto taky Ježíšek neremcal, že už doma máme jedno vydání, tak proč pořizovat další. Když knihu viděla v knihkupectví, tak se jí taky dost líbila. :-)

  Jestli se koupě knihy vyplatí? To raději nechám na posouzení každého z vás, u mě doma má ovšem už hezké místečko, abych se knihou mohla kochat co nejvíce.

  Tohle prostě nelze nazvat recenzí ani kdybych se rozkrájela, takže to berte jako můj komentář ke knize, kterou jsou si zamilovala na první pohled. :-)


Název: Harry Potter a Kámen mudrců (orig. Harry Potter and the Philosopher´s Stone, 1997)
Autor: J. K. Rowling
Ilustrace: Jim Kay
Překlad: Vladimír Medek
Vazba: Vázaná
Počet stran: 256
Vydal: Albatros, 2015 (vydání osmé, v této úpravě první)

1 komentář:

  1. Zrovna v pátek jsem na tohle vydání koukala. K Vánocům jsem dostala Potterovský omalovánky, tak si říkám, že bych si o tohle řekla třeba k narozeninám, protože se mi to fakt hodně líbí :)

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.