Literární koutek "U fretko-kocoura"

Tohle není recenze na filmy, spíš mé dojmy a názor na Godzillu. Takže toto povídání obsahuje spoilery.      Obřího ještěra jménem Godzilla nejspíš nemusím představovat, já osobně ji (nebo jeho – je Godzilla samec nebo samice?) objevila až ve stejnojmenném filmu z roku 1998 . Ten nebyl úplně zdařilí, vlastně jeho jediný děj bylo, že se objevila Godzilla v New Yorku a začala bořit všechno kolem. Pak nakladla vejce a lidé je zničili. Lidé celkově tak nějak pobíhali okolo a stříleli na vše, co se hnulo.      Existuje mnoho a mnoho různých japonských či jiných adaptací na tuto legendu o monstru požírající nevinné lidičky, žádný z těchto filmů jsem neviděla, jen nějaké fotky a ty my na kvalitu provedení postačí. Oživlá figurka dinosaura to jistí. :-) I když v nových podobách se filmaři už snaží, aby příšery vypadaly skutečně.      Nedávno jsem narazila na Godzillu z roku 2014 a ta mi donutila k...

Když jsem psala závěrečnou esej na předmět Čtenářství na HOGu, měla jsem mimo jiné napsat něco na téma „ Nepopsaný list “. Co si pod tím představit? Vlastně šlo o tom vymyslet úryvek (jednu stranu) z vymyšlené knihy, kterou bych si chtěla přečíst. Tak nějak bez přemýšlení mě napadla kniha „ Knihomolova kniha života “, která by zachycovala různé okamžiky a zážitky ze života knihomola. A tak vznikla první strana Knihomol v knihovně . Jde o náhodnou stranu v knize, jejíž listy rozfoukal vítr, a tak se čas od času tady objeví další stránky ze života milovníka knih. Jen upozorňuji, že jde o fikci, která nemá se mnou nic společného, podoba lidí, prostředí a prostě všeho, co by se mohlo zdát být povědomé, je čistě náhodná.   Knihomol v knihovně      Knihomol sedí na lavici u okna v knihovně, vedle něj leží hromádka knih různých žánrů, které už stačil vyndat z polic, a zaujaly ho. Nyní přemýšlí, které knihy si odnést domů. Povzdechne si a p...

Anton je plyšový medvídek a vypráví příběh o tom, jak si se svým nejlepším kamarádem, klukem Jonatánem, hrají, zažívají dobrodružství a radostné chvíle. Dětská představivost a snění se rozvíjí s každou stránkou. Ale nic netrvá věčně, ani život, a tak se jednoho dne stane něco nečekaného... Antone, říkal mi často Jonatán. Nemáme my štěstí? Svět je náš. Jsme tady.

„Myslí si, že litují minulosti, ve skutečnosti však touží po budoucnosti.“ - John Henry Newman -      Slečna Prudencia Primová je sice sebevědomá a moderní žena s mnoha tituly, ale uvnitř sebe cítí jako by patřila do jiného století, prostě do moderního světa nezapadá a věčně spěchající lidé, ženoucí se za budoucností, ji unavují. A tak odpoví na podivný inzerát v novinách, čímž se jí změní život víc, než by čekala.      Odjede do malého městečka San Ireneo de Arnois, které vypadá jako by se tu čas zastavil v devatenáctém století. Tedy, jistě jsou tu moderní vymoženosti jako auta, elektřina, i kuchyňské spotřebiče… ale lidé se od moderního světa distancují a svými hodnotami slečnu Primovou fascinují. Přijme místo knihovnice u „muže z křesla“ a má za úkol srovnat jeho obsáhlou knihovnu. Brzy poznává svérázné a jedinečné místní obyvatele. Městečko ji přijme mezi sebe a například spolek místních dam se rozhodne, že k...

Předsevzetí si obvykle nedávám, protože je stejně nikdy nedodržím, ale na Hogwarts (ano, jsem blázen, co studuje v Bradavicích) je soutěž, kde si máme vytvořit knižní předsevzetí na tento rok. Tak jsem vytvořila seznam knih, které bych si chtěla přečíst v roce 2019. Jen doufám, že to nedopadne jako obvykle, když si udělám seznam knih… čtu všechny možné knihy okolo, kromě těch ze seznamu. :-D      V roce 2018 jsem přečetla 68 knih a předpokládám, že bych se měla také letos nějak pohybovat kolem tohoto čísla.Ve výzvě jsem si sice stanovila 90 knih, ale to asi nedám. Čtu dost nepravidelně, někdy mám hodně času, ale jindy knihu neotevřu i pár dní. No, uvidím, jak to dopadne.      Pevně jsem si stanovila 24 knih , které bych si vážně chtěla v tomto roce přečíst. Několik jsem jich už četla, ale chci se k nim vrátit, jiné mám v knihovně už delší dobu a ještě jsem se k nim nedostala, a některé si chci prostě přečíst...

Před Vánoci jsem přečetla dvě odpočinkové knihy pro děti od osmi let, které mají rády zvířátka. Jedná se o knihu Pejsek ve sněhu a Ztracené koťátko , autorkou je Lucy Daniels a patří do série "Archa zvířat". Obě jsou pohodové oddychovky, které jsem si užila.        Dívka Mandy Hope miluje zvířata nade vše, a není se čemu divit, protože její rodiče vedou veterinární ordinaci Archa zvířat a společně pomáhají zvířatům. Každá kniha ze série vypráví samostatný příběh o nějakém zvířeti, které se dostalo do úzkých a Mandy mu nějak pomohla. Je to šikovná dívka, která vypomáhá v ordinaci a touží se jednou stát veterinářkou, aby pomáhala zvířatům. Zatím je dětsky naivní, ale i to dodává knihám své kouzlo, protože najednou se čtenáři chce věřit, že by i ve skutečném světě mohlo dobro zvítězit.

Rok 2019 začal, a že bych se konečně vrátila k psaní o přečtených knihách? Mám chuť sepisovat dojmy z knih, nezávazně a jen tak pro radost. Tak snad se konečně dokopu něco sepsat. Knižní výzvu od Ells neberu jako výzvu, ale spíš mi slouží jako přehled přečtených knih na daný rok.  :-) Kde jsou doby, kdy jsem knihy nasávala jako houba, protože jinak není možné, abych toho tolik přečetla. Těch pár let jsem vlastně jiné zájmy než knihy neměla, ale teď se snažím tvořit, kreslit a básnit, takže na čtení už nemám moc času. A dokonce se mi stává, že nemám na čtení ani náladu, což už je u mě hodně zvláštní. :-) Na rok 2019 jsem si dala Knižní předsevzetí ...

Psát, psát a ještě jednou psát! Je jedno co, ale hlavně je nutné psát, i kdyby to byly jen útržky myšlenek a nápadů na kousek papíru. Udržet si tvořivé spojení, kterým spisovatelé píší knihy, novináři články a blogeři své blogy.      Ani nevím jak, ale na dlouhý čas jsem o schopnost psát přišla. Samozřejmě, že dovednost psaní mi zůstala, takže třeba seznam nákupu jsem zvládla. Mám na mysli to, že jsem nebyla schopná dát dohromady ani odstavec smysluplného textu. Polapit myšlenky a dojmy z knih, sepsat recenzi bylo nad mé síly, nebo jsem se k tomu nedokázala přinutit. Seděla jsem u počítače, ruce na klávesnici, čučela do Wordu a nevypotila ani písmenko. Příspěvků na blogu ubývalo, až ustaly úplně…

Tuhle sobotu 16. června bude další Knihex , na který se už moc těším. Promazávala jsem počítač a vypadlo na mě pár fotek z mého loňského červnového výletu do Prahy. Z neznámého důvodu jsem o tom nesepsala své dojmy. No, po roce si samozřejmě už nic nepamatuji, takže sem hodím jen pár momentek, které jsem nafotila během výletu. Neumím fotit a vlastně mi to přijde divný, fotit lidi okolo, takže jich moc není.      Na Knihexu jsem byla podruhé a znovu si získal mé sympatie tím, jaká je na ostrově Štvanice krásná atmosféra. Je to knižní jarmark, kde jsou malá nakladatelství, taky Paseka a Host, nějaká "papírnictví", kde se dají sehnat krásné sešity, zápisníky... a také antikvariát.        O rok předtím jsem byla na Knihexu poprvé , už se konal na Štvanici, roky předtím byl na náplavce, ale to jsem nezažila, což je škoda. Ale umístění na břehu Vltavy na ostrově Štvanice je skvělé a ta příroda je úžasná. Hlavně je to venku v přírodě, tak...

Sepsala jsem dojmy z mého knižního výletu do Prahy na Svět knihy, takže to není shrnutí akce, ale tak trochu vypsání z mých zážitků a pocitů během dnešního dne. Pokud bych měla výlet shrnout, tak bych řekla: Přišla jsem, viděla jsem a přežila jsem… :-)      Minulý rok jsem na veletrhu nebyla, a vlastně se mi moc nechtělo ani letos. Přiznám se, že Svět knihy nemám moc ráda. Možná se ptáte, co jsem to za knihomola? No, nejsem příliš společenská a davy lidí mě děsí, není tedy divu, že mám mnohem raději Knihex v červnu, který je malý a pod širým nebem. Celkově je komornější a má své kouzlo. Netvrdím, že výstaviště není pěkná budova, ale už kolem poledne je tam nedýchatelno a připadám si tam jako rybička v akváriu.

Dívka v ledu a Noční lov, to jsou první dva detektivní romány, kde vystupuje postava detektiv šéfinspektor Erika Fosterová, Slovenka žijící dlouhá léta v Anglii. Její detektivní smysl je výjimečný, protože jí nechybí intuice, takže se dokáže podívat na případ s nadhledem a bez politického rušení. Proto má také často problémy nejen se svými nadřízenými, ale Erika jde za pravdou a vyřešením vraždy.

Dracula, jméno, které snad nemusím příliš představovat. Pokud někdo nečetl klasiku od Brama Stokera, tak se s touto postavou jistě střetl v jiné verzi, například filmové. No, pokud by byl někdo, kdo netuší, co je Dracula zač, tak nastíním děj...      Jonathan Harker se vydává až do daleké Transylvánie, aby pomohl hraběti Draculovi v právních záležitostech a s koupí nemovitosti v Londýně. Pobyt na hradě je pro Jonathana šíleným zážitkem, protože zjišťuje, že místní legendy o upírech jsou pravdivé. Nebo jsou to jen jeho přeludy? Pokusí se uprchnout, ale podaří se mu přežít?      Hrabě Dracula dorazil do Anglie a ve stejnou dobu krásná slečna Lucy onemocní záhadnou chorobou. Její přítelkyně Mína se o ní stará, ale zastihne ji zpráva o snoubenci Jonathanovi, takže se za ním vydává... Až profesor Van Helsing přichází s vysvětlením, co se kolem děje.      Budou mít všichni dost sil na to, aby zničili...

Začal rok 2018 a já se již po sedmé zapojuji do roční čtecí výzvy pořádanou Ells , která má za cíl si stanovit nějaký počet knih, které chcete přečíst za daný rok. Tuto výzvu zároveň používám jako seznam přečtených knih.

Zahoďte alespoň na chvíli zodpovědnost a zkuste si užít drobný okamžik nic nedělání, zasněte se a začněte žít svůj život jinak, než jen jako hon za úspěchem, penězi a slávou… Prostě si užijte „líné radosti“, které jsou zadarmo.      Tvrdě pracujeme a věnujeme se věcem, které nás nebaví, abychom vydělali dost peněz na to co nám přináší skutečnou potěchu…

V poslední době je takřka nemožné se (nejen) na sociálních sítích nesetkat s pojmem HYGGE a touhou udělat svůj život šťastnější. Co je to hygge? A proč po tom všichni šílí? Někdy mi přijde, že to lidé přehánějí, v honbě za co nejvíc hyggeligt zážitkem zapomínají na to podstatné, o co v hygge jde.      Jednoduše přeloženo je hygge něco jako pocit pohodlí, pohody, spokojenost, štěstí. Vlastně to slovo nikdo neumí ani správně vyslovit, natož vysvětlit. Co kniha (nebo kdokoliv, kdo o hygge mluví), to jiná definice.      „Hygge je atmosféra, která nás obklopuje, a vědomé prožívání štěstí. Je to způsob bytí s lidmi, které máme rádi. Je to pocit domova.“ (Hygge - Meik Wiking, str. 6)      „Hygge je vlastnost přítomnosti a prožívání sounáležitosti. Je to pocit tepla, pohodlí a bezpečí.      Hygge je prožívání vlastního já a splynutí s ostatními lidmi a místy, která n...

Mohou se horoskopy používat během vyšetřování vražd? A jak by se tyto informace daly zkombinovat s důkazy a indiciemi z pátrání? To se dozvíte po přečtení české detektivky „Muž na dně“...      V lomu je nalezen mrtvý policista podporučík Osvald Zapletal? Případ je přidělen majoru Mariánu Holinovi, v jehož týmu je mimo jiné mladý policista Diviš a také Rosťa, všem velí podplukovník Zdeněk Karoch. Vyšetřování se komplikuje, s tím, jak pomalu vyplouvají na povrch různá tajemství nejen zavražděného...      Kdo je zodpovědný za smrt podporučíka Zapletala? Komu mohl vadit natolik, aby se jej zbavil? Objeví policisté pravý motiv vraždy?      „To, co je vevnitř v člověku, se zrcadlí v tom, co ho potkává zvenčí.“ (str. 21)

Nádherně melancholický příběh lásky, která neměla čas uzrát… Petr a Lucie je výjimečně napsaná kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Jsem ráda, že jsem se v rámci My čteme do ní pustila.        První setkání Petra a Lucie je krátké, a přesto se jim oběma zapíše do paměti i srdcí. Takže když osud naplánuje jejich příští setkání, je to opět jen náhoda, a přesto mezi nimi během těch pár okamžiků a pohledů přeskočí jiskra. Oba pochází z úplně jiné společenské vrstvy, jenže je válka a před nálety se schovávají všichni. A tak se mezi dvěma mladými lidmi rozhoří láska. Nejdříve se tváří jako přátelství, ale podle červenajících líček obou je jasné, že vzájemné sympatie přerostou v něco víc…

Jaký osud čeká strašidlo, které už dlouhá staletí straší v sídle Canterville, když se tam nastěhuje nová rodina? Smutek, děs, hrůza, ale i vtip, humor a veselý, to vše a nejen to, najdete v útlé knížce Strašidlo Cantervillské.      Americký vyslanec Hiram B. Otis koupí staré sídlo Canterville a nastěhuje se do něj i se svou rodinou. Hodně lidí ho od tohoto záměru odrazovalo, dokonce i prodávají lord Canterville jej varoval, že tam straší a nikdo tam dlouho nevydrží. Američan se tomu jen zasměje, vždyť něco jako duchové či strašidla přece neexistují… Jenže v knihovně je krvavá stopa, která se na tomto místě objevuje už od vraždy lady Eleonory de Canterville v roce 1575, jak se dozví od staré hospodyně paní Umneyové. A první noc je ze spánku vyruší hrozný randál a řinčení řetězů…       Že by strašidlo skutečně existovalo? Jak si americká rodinka poradí s těžkostmi společného domu se strašidlem? No, myslím, že ...

Vydejte se s Doktorem na další dobrodružství, jen se nesmíte bát pavouků a všelijakých hmyzích breberek, kterých se bude v knize prohánět velké množství.      Doktor se svou TARDIS přistane na odlehlém anglickém venkově, kde je útulná vesnice Ringstone. No, to zrovna nevypadá jako napínavé dobrodružství, které Doktor slíbil své společnici Claře. Ovšem, kdo zná Doktorovu vesmírnou loď, určitě tuší, že by nikdy nepřistála tam, kde se nic neděje. A pak při procházce najdou mrtvého muže chyceného do obří pavučiny a místní obyvatele ohrožuje obří hmyz. Vesnice je odříznuta od okolního světa a Doktor se rozhodne odhalit záhadu spojenou s tajemným kamenným kruhem, který byl během války poškozen náletem a místní laboratoří dřív, než všichni zemřou...

Divadelní hry čtu málokdy, takže jsem uvítala možnost si přečíst Sluhu dvou pánů v rámci společného čtení na měsíc září v klubu #mycteme . Normálně bych po něčem takovém nesáhla, o to více jsem byla překvapena, jelikož se mi tato hra líbila.      Pantalone se svou dcerou Klárkou uzavírají zasnoubení s milovaným Silviem, když se ukáže sluha Truffaldino a oznámí jim, že na slečnu čeká její snoubenec Federigo Rasponi. Ten měl být před časem zabit v souboji, ale nyní se v Benátkách ukáže živý a zdraví, což vede k rozepři mezi Klárkou a Silviem. Nikdo netuší, že je to ve skutečnosti jeho sestra Beatrice, která v mužském přestrojení hledá svého snoubence Florinda. Ve stejný den do města přijíždí Florindo Aretusi, který zabil v souboji Federiga, a pak musel z Turína prchnout. Náhoda svede všechny do jednoho hostince, ovšem než na sebe narazí, tak to potrvá. Mezitím Truffaldino si chce přivydělat, a tak dělá sluhu nejen Federi...