Recenze: Sladká jak krev – Petra Neomillnerová

Upíři žijí mezi námi, blíže než si myslíte... a rozhodně zapomeňte na romantické představy, jinak by někdo mohl přijít k úhoně...

V Praze má hlavní slovo Timotej, který je už hodně starý, není přísný a má rád stereotypy dnešní doby, ale hlavně chce mít klid na svém písečku. Jenže i mezi bytostmi noci probíhá boj o moc, a když se na ulicích začnou povalovat vykrvené mrtvoly bezdomovců a prostitutek, je třeba zasáhnout.

Tina Salo dostala úkol, má najít viníky a „na pomoc“ jí byl poslán Kay z Německa od upíří vládkyně Gothel. Tina se pouští do pátrání v ulicích hlavního města a brzy pochopí, že někdo tady buduje armádu...

Kdo za tím šílenstvím stojí? Který ze starých upírů zradil? Jak zareaguje Timotej, aby si udržel své postavení? A jakou hru hraje Gothel? Co má Kay udělat? Kdo je tajemný žid Simeon? Proč se Tinině minulosti a jejím otci nemluví? A jak se bude Tině spolupracovat se zabijákem Kayem?

...........

Petra Neomillenerová má dneš už pevné místo mezi českými autory fantasy díky povídkám a knihám o čarodějce Moiře a zaklínačce Lotě. Tina Salo je upíří romance s velkou dávkou fantasy a trochu detektivky, takže zaujme velký rozsah čtenářů. Není divu, že se už dočkala šesti dílů.

Autorka si na romantiku příliš nepotrpí, místo toho ukazuje drsný svět, kde přežijí jen nejsilnější, a ti slabý se stanou potravou. Vraždy, zabíjení, vysávání krve, sex a ovlivňování mysli, to je svět upírů, v kterém Tina Salo žije. Vždy jí to vyhovovalo, na rozdíl od policisty medvědodlaka Konráda Béra, který je placený, aby zametal stopy a ničil důkazy.

„Koho zkušenějšího?“ Timo balancuje se sklenkou na prstě.

„Kaye,“ vyhrkne Božidara a mě zaskočí.

„To má být odborník na delikátní práci?“ vyhrknu. „Kay je zabiják.“

Nikolas si odkašle. „To jsou silná slova. Je to, no prostě...“

„Hrdlořez,“ dopovím za něj.

„Specialista.“

(str. 16)

Kristýna (Tina) Salo je tvrdá žena, která vypadá na devatenáct, ale narodila se roku 1646. Je sice drobná, ale vždy si dokáže poradit a běda tomu, kdo by na ní zaútočil. (O tom se přesvědčíme na konci knihy.) Ona je ovšem něco odlišného, než ostatní upíři, protože nikdy nezemřela. Její proměna proběhla beze smrti, což se ovšem může podařit pouze hodně starému upírovi. Ráda by se o svém „otci“ něco dozvěděla, jenže Timotej a všichni ostatní o tom mlčí.

Tina chodí po slunci, stříbro jí způsobí pouze vyrážku, ale nezabije jí a dokonce může jíst maso (spíše sirové než vařené), krev potřebuje jen občas. Kdo je? A kdo byl její stvořitel? Může Tina pít pouze lidskou krev? Proč jí studená krev nechutná a ona musí pít pouze teplou přímo z tepny? A je možné, aby k ní její otec promlouval ve snech?

Nechtěla jsem Kaye zabít, opravdu ne, tedy pokud si se mnou nezahrálo podvědomí. Šero mi jde prostě na nervy, a tak jsem energicky vytáhla roletu v obýváku. Reflexy má dobré, všechna čest. Paprsky slunce ho sotva olízly a už se choulil ve stínu...

...„Málem jsi mě zabila, Tino. Ty víš, jakou bych měl smrt.“

„Vím. Právě proto bych to neudělala, smrdělo by to tu ještě půl roku a zadělal bys koberec.“

(str. 42)

Kay je maminčin mazlíček. Gothel si ho vycvičila perfektně a tento zabiják plní všechny její rozkazy. Otázkou zůstává, proč ho do Prahy poslala. Má snad zabít Timoteje? Nebo doopravdy odhalit a potrestat viníky vraždění? A jak bude Kay vycházel s Tinou, která na rozdíl od něho pije ze živého a na rozkazy z vysoka kašle?

Na akci se nemusí dlouho čekat a hned od začátku si vytvoříte obrázek, jak to v upířím světě chodí. Pro potravu se už nemusí zabíjet (neříkám, že někdo stále nedělá!), buď se sežene krev v nemocnicích, nebo se pije zvířecí, nebo si někoho sbalíte. Sex je všude a smrt číhá vždy někde poblíž.

„Jsi blázen, Salo? Pilas z toho chlapa celou noc, šoustalas s ním, hryzala ho, řvala u toho jako umírající kočka a já tady dřepěl za zdí. Tys nevěděla, že jsem se vrátil?“

Vyškubnu se mu. „Věděla. A co? Za prvé, je to můj byt, za druhé já vždycky piju ze živého. Nesnáším studenou krev.“

(str. 66)

Kniha se čte jedním dechem a už nyní jsem zvědavá na pokračování. Detektivní zápletka a odhalení původce mrtvol a nových upírů je pěkně zamotané a Tina musí zápletku postupně rozmotávat. Problém je v tom, že jí tlačí čas, jelikož mrtvých v ulicích přibývá, Konrád vyhrožuje, že je v tom tentokrát nechá a navíc se kolem motá záhadný Simeon, který něco ví o Tinině otci...

Napětí a akce střídá sex, vtipné hlášky a občas také trochu tvrdší humor. Čtení vás dostane už po pár řádcích a vy se od knihy odtrhnete až s poslední stránkou. Závěr přináší další napětí a také otázky na budoucnost.

Taky mě fascinovali ti puberťáci a jejich naivní pohled na svět. Upíři jsou přece tak úžasní a romantičtí... co na tom, že vás zneužijí, vycucnou a zabijí...

Zůstanu na děvče koukat. Už mě nepřekvapuje, že chce jít na tu párty, zřejmě předpokládá, že si s upíry poradí jako obvykle. Vypnutím televize.

(str. 192)

Sladká jak krev je velice povedené upíří fantasy s detektivní i „romantickou“ (nebo spíše erotickou) zápletkou, které zaujme a určitě si přečtěte i další díly. Skvělá oddychovka.

Hodnocení: 80 %

Název: Sladká jak krev

Autor: Petra Neomillnerová

Série: Tina Salo

Díl: 1

Vazba: Brožovaná

Počet stran: 240

Vydal: Triton, 2007 (1. vydání)