Sluha dvou pánů – Carlo Goldoni

Divadelní hry čtu málokdy, takže jsem uvítala možnost si přečíst Sluhu dvou pánů v rámci společného čtení na měsíc září v klubu #mycteme. Normálně bych po něčem takovém nesáhla, o to více jsem byla překvapena, jelikož se mi tato hra líbila.


     Pantalone se svou dcerou Klárkou uzavírají zasnoubení s milovaným Silviem, když se ukáže sluha Truffaldino a oznámí jim, že na slečnu čeká její snoubenec Federigo Rasponi. Ten měl být před časem zabit v souboji, ale nyní se v Benátkách ukáže živý a zdraví, což vede k rozepři mezi Klárkou a Silviem. Nikdo netuší, že je to ve skutečnosti jeho sestra Beatrice, která v mužském přestrojení hledá svého snoubence Florinda. Ve stejný den do města přijíždí Florindo Aretusi, který zabil v souboji Federiga, a pak musel z Turína prchnout. Náhoda svede všechny do jednoho hostince, ovšem než na sebe narazí, tak to potrvá. Mezitím Truffaldino si chce přivydělat, a tak dělá sluhu nejen Federigovi (Beatrici), ale zároveň Florindovi. Svým zmatkováním všechno komplikuje a vznikají komické okamžiky…
     Jak tahle komedie dopadne? Najdou se snoubenci a budou šťastni? Nebo vše skončí velkým neštěstím?

     Carlo Goldoni (1707 - 1793) byl italský dramatik, hlavně autor mnoha komedií, které zůstávají oblíbené dodnes. Například právě Sluha dvou pánů se hrál v pražském Národního divadla v hlavní roli s Miroslavem Donutilem.
     Pojem „Commedia dell'arte“ pro mě do této chvíle byl jen pojem, a vlastně jsem ani nevěděla, co znamená. Je to „komedie profesionálních herců“ a je založená na divadelní improvizaci. Takže určitě je rozdíl divadelní hru číst jako knihu, anebo vidět živé představení. No, já hru pouze četla, takže nemohu porovnat, ale i tam se mi dílo líbilo.

     Děj rozdělen do třech dějství je vlastně jednoduchý a velmi komický. Rozhodně se to nedá srovnávat například s Shakespearem, který si pohrává se slovy a celkově jsou jeho komedie poetické a krásné. Carlo Goldoni psal úplně jiný typ komedie, u které se budete smát a užívat si až groteskní situace.

     Sluha Truffaldino působí prostě a trochu hloupě, ale občas (když chce) je mazaný a schopný. Už situace, když zapře svého prvního pána a přijme službu u Florinda, aby si přivydělal, svědčí o jeho charakteru. Dokáže být věrný, ale když se stane sluhou dvou pánů, tak nosí otevřené dopisy, peníze se ztrácejí a občas přinese cizí oblečení.

     Beatrice Rasponi je cílevědomá, tvrdohlavá dívka, které se dostalo volné výchovy, a tak není divu, že po smrti bratra se v mužském přestrojení vydává za něho, aby se domohla postavení a našla svého snoubence Florinda.

     Florindo Aretusi zabil Federiga Rasponi v souboji, protože nesouhlasil se zasnoubením s jeho sestrou. Pak musel prchnout, ale náhoda jej přivede do Benátek. Je to milý mladík, který touží být se svou milovanou Beatrice.

     Klárka byla původně zasnoubená s Federigem Rasponi, ale po jeho smrti otec svolil se svatbou za Silvia, kterého miluje. Je dobře vychovaná a povolná vůči otcovu slovu, ale chce si vzít svou lásku.

     Silvio je mladík, který miluje Klárku a chce být s ní, ale když se objeví její bývalý snoubenec, tak je odhodlaný ji získat za každou cenu.

     Ještě je tu několik dalších postav, ale ty na příběh nemají moc velký vliv. I když hostinský Brighella, v jehož hospodě se většina děje odehrává, tak ví víc, než říká. Slečnu Beatrice poznal na první pohled, ale její identitu neprozradí.

     Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem si na autorův styl zvykla, ale pak už mě hra pohltila a já si užila prima komedii. Občas je to bláznivé až ztřeštěné, ale za to může sluha Truffaldino, který udržuje dílo v chodu a obohacuje ho o své výstupy.

     Sluha dvou pánů je vtipná divadelní hra, která ovšem nemusí sednout každému, jelikož použitý humor je trochu zvláštní. Hlavně pokud je někdo zvyklý na Shakespeare, tak ten by mohl mít s touto komedií problém. Ale mě se to líbilo a ráda sáhnu po dalších komediích od Carlo Goldoni.

Název: Sluha dvou pánů (orig. Il servittore di due padroni)
Autor: Carlo Goldoni
Překlad: Jaroslav Pokorný
Počet stran: 128
Vydal: ARTUR, 2009 (2. vydání – samostatně v nakl. ARTUR vydání první)

Komentáře

  1. Skvělá divadelní hra. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem moc ráda,že sis čtení užila, Zdeni :) A děkuji za další parádní článek :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moje oblíbená divadelní hra. Jako Miroslav Donutil to zahrál fakt perfektně a jako věřím tomu, že je to jeho životní divadelní role. U filmů asi ne, tam má trochu jiné. Ale jako na druhou stranu... prostě Truffaldino is the best. Poprvé jsem ji viděl na jedné akci v rámci toho, že se dělala podpora podnikatelů na Slovensku a dělali jsme jim tady seminář spojený i s návštěvou divadla. A jako super zážitek. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.