Pýcha a předsudek - Jane Austen

Paní Bennetová je nadšená, na sousední panství se přistěhoval bohatý pan Bingley, což může být skvělá partie pro jednu z jejích dcer, a tak vyšle manžela na „výzvědy“, tedy samozřejmě aby se zdvořile představil a uvítal nového souseda. Jenže pan Bingley sebou přivezl i sestry a přítele pana Darcyho… A tím začíná příběh, kde vládne pýcha a předsudek…


     Na duben v rámci čtenářského klubu #MYČTEME vyšla kniha Pýcha a předsudek od Jane Austen. Knihu jsem ještě nečetla, tak jsem ji hned na začátku měsíce zvědavě otevřela. Nevím, zda byla chyba na mém přijímači nebo v knize, ale přečetla jsem jen kousek a znechuceně knihu odložila. Ty dívky a jejich matky v knize jsou jako houf slepic honící se za vhodným kohoutem, který jim přinese to nejlepší místo v kurníku.
     Mé znechucení došlo tak daleko, že mi kniha způsobila čtecí krizi a já se celý měsíc nedokázala do žádné knihy začíst, vlastně jsem ani nic číst nemusela. Ale po návštěvě Narcisky a koupi pohádky Kráska a zvíře: Zakletá v knize, do které jsem se začetla ve vlaku tak moc, až jsem málem zapomněla vystoupit, jsem si řekla, že dám Elizabeth Bennet ještě jednu šanci. A povedlo se, Pýchu a předsudek jsem napodruhé úspěšně přečetla. Sice nejsem nadšená, ale jako romantická oddychovka to jde číst.

     Elizabeth Bennet je sympatická dívka, která si získá pozornost čtenářek, svou přímočarostí, tvrdohlavostí a dobrosrdečností. Má docela dobrý odhad na lidi, i když ani ona není bez chyb a dokáže dělat ukvapené názory. Je sečtělá, své blízké má moc ráda, ale dokáže si postavit hlavu a myslet si své.

     Pan Darcy byl buď všemi opěvován, nebo zatracován, neuvedl se zrovna nejlépe a všichni v okolí Bennetových si o něm udělali obrázek namyšleného hejska, který je příliš pyšný, než aby je vzal na vědomí. No, vlastně je to pravda, on takový je, ovšem má i duši, která není nijak jednoduchá a hledá v ženách víc než jen bezduché stvoření, jen mu to musí dojít. Nakonec se zachová nečekaně a překvapí nejen Elizabeth.
     Dobře, pan Darcy má kouzlo, charisma a šarm, ale vážně nechápu, co na tomhle ignorantovi všichni mají a dělají z něj vzor romantiky. Já bych ho při první příležitosti kopla do rozkroku a dál bych se jím nezabývala.

     V knize je docela hodně postav, některé mají hodně místa, jiné méně, ale společně utvářejí obraz tehdejší společnosti. Některé jsou příjemné, například pan Bennet si mě získal hned a je to má oblíbená postava, hned je jasné, po kom Elizabeth podědila svou povahu. Za to jeho manželka paní Bennettová je šílená drbna. Jistě, pro své dcerušky by udělala všechno, jen aby se dobře provdaly, ale jak umí poslouchat a šířit drby, všechny soudit podle všeobecného mínění a pomlouvat lidi, i když ji mohou slyšet. Elizabeth se za ni musí několikrát pořádně stydět. Sice to myslí dobře, ale výsledek končí katastrofou. Přesně tenhle typ lidí nesnáším.

     Předsudky jsou ve společnosti začleněné od nepaměti, a pokud někdo neodpovídá předpokladům vhodného manžela či manželky, tak je odsouzen k vyvržení ze společnosti. V té době to bylo běžné, ženy byly posuzovány podle výše věna, krásy, příbuzných a povahy. Za to muži mohli obstát jen dobrým postavením, tučným kontem, známostmi ve vyšších kruzích a samozřejmě pohlednou tváří. Duševní krása nebo vzdělanost nebyla obvykle příliš důležitá, proto je Elizabeth dosti výjimečná a zároveň se stává trnem v oku nejedné dámy.

     Pýcha a předsudek není špatná kniha, jen ji nepovažuji za nikterak výjimečnou. Od Jane Austen jsem četla ještě Emmu, tam mi tedy nesedla hlavní hrdinka Emma, ale knihy Rozum a Cit nebo Opatství Northanger mi přijdou mnohem lépe propracované a celkově lepší. Je to můj osobní názor, ale zrovna Pýcha a předsudek mi prostě nesedla. Ovšem jako romantická oddychovka to ujde.

     Nad autorkou hůl nelámu a do budoucna si ráda přečtu i její další knihy, abych mohla říct, která se mi líbí nejvíc. Zatím u mě vede Opatství Northanger, kde jsem si zamilovala Catherine a její lásku ke gotickému románu Záhady Udolfa.

Název: Pýcha a předsudek (orig. Pride and Prejudice)
Autor: Jane Austen
Překlad: Eva Kondrysová
Počet stran: 400
Vazba: brožovaná
Vydal: LEDA a Rozmluvy, 2015 (10. vydání)

Komentáře

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.