Literární koutek "U fretko-kocoura"

My čteme je vlastně jakýsi čtenářský klub v internetových vodách, kde se každý měsíc hlasuje kniha, která se v daný čas bude číst. Na leden padla volba na knihu Stařec a moře (orig. The Old Man and the Sea, 1952), kterou napsal Ernest Hemingway.      Recenzi nebo pokus o ní najdete zde , tentokrát se potřebuji vypsat ze svých emocí, a tak sepíšu jakýsi komentář ke knize. Pokud knihu tedy někdo nečetl, tak dál to obsahuje „spoilery“, i když si nemyslím, že se najde někdo, kdo neví, jak to celé dopadne.

Fantasmagorie plná podivností, která změní váš pohled na knihovny. Nejspíše se vám po jejím přečtení už nebude chtít chodit půjčovat knihy po setmění a číst si tam… Klidně by se vám totiž mohlo stát to samé, co hlavní postavě v podivné knihovně…

Ruská klasika Psí srdce je velmi zvláštní dílo, které přitahuje pozornost a čtenáře dokáže doslova uchvátit svým příběhem... Pes bez domova se potuluje v ulicích Moskvy a rozhodně nemá lehký život, jelikož s ním každý jen opovrhuje a s chutí si do něho kopne. Jídlo si hledá v odpadcích a po letitých zkušenostech už ví, na co nebo koho si dávat pozor. Jenže nějaký kuchař na něj vychrstl vařící vodu a pes má popálený bok. Tuší, že to znamená jeho konec, protože zraněný si nedokáže najít potravu a čeká ho pomalá smrt hladověním. Pak si ho však na ulici vyhlédne profesor Filipp Filippovič Preobraženskij a vezme si ho domů, kde dostal jméno Baryk. Po týdnu u profesora se uzdravil a trochu přibral. Je vděčný těm hodným lidem, kteří se o něho starají a pokud něco vyvede, tak ho netrestají. Jedné noci se všechno změní a Baryk je připoután k operačnímu stolu, kde mu profesor vyjme část mozku (hypofýzu) a nahradí jí lidskou. Tím dojde k postupné přeměně v...

Novela Stařec a moře , odehrávající se v 1. polovině 20. století v Kubánské vesnici poblíž hl. města Havany, vyšla poprvé 1952, čeští čtenáři ji mohou číst od r. 1956. Ernest Hemingway za ni v roce 1954 dostal Nobelovu cenu za literaturu. Starý rybář Santiago už čtyřiaosmdesát dní nic nechytil, dokonce s ním přestal plout i jeho přítel chlapec, protože chlapcovi rodiče ho přendali na jinou loď, která má větší úlovek. Stařec už prý nemá štěstí a dost lidí si o něm myslí, že je to starý blázen. Stařec se však nevzdává a ani chlapec ještě nad ním nezlomil hůl, protože mu věří a stará se o něho, aby něco snědl a nabral síly. Santiago se rozhodne prolomit smůlu a vydá se na lov ještě před svítáním, aby se i s úlovkem stačil vrátit do večera. Po nějaké době plavby na otevřené moře se na starce usměje štěstí a skutečně mu na návnadu zabere ryba, jenže ta je tak obrovská, že jí sám nedokáže přemoci a tak ho ryba táhne dál na moře. Jde o dlouhý boj dvou silných duší...

Konečně jsem porozuměla Anastasii Steel (hlavní hrdince z „Padesát odstínů šedi“)... Nejspíš se podivujete nad tím, co má tento klasický román, který poprvé vyšel v roce 1891, společného s moderní erotickou sérií, ale pravě Anastasie si bere jako svůj vzor „Tess z d´Urbervillů“ a knihu neustále opěvuje. To byl také důvod, proč jsem se do „Tess“ pustila a musím přiznat, že s Anou mají hodně společného. Zároveň jde o výjimečný anglický román, který stojí za pozornost.

Láska má vícero podob... A pokud se změní v pouhý chtíč, tak může mít až katastrofální následky! Nečekejte romanci, tohle je erotické drama!

Představte si, že jste nezemřeli, ale ztratili vzpomínky, myšlenky, vědomosti i svou osobnost... Co je horší - zemřít nebo ztratit samu sebe?

Půvabný román plný čiré krásy, který zaujme úchvatným jazykem a nesentimentálním pohledem na tragický osud lidstva. Může člověk, zvyklí jen ničit, chtít zachránit něco krásného? Nebo je vše jen klam?

Starý vrátný v Tichém Újezdě je jako kerberos, co hlídá bránu nemocnice, nebo ještě více připomíná Chárona, protože kolem prošla spousta lidí se smrtí na jazyku a vyšli zdraví. Nejde jen o lidi, ale hlavně o jejich osudy, které se kolem vrátného míhají a on si je pamatuje...