Co číst?

Už od začátku měsíce u mě převládá nechuť ke čtení, což u knihomola je závažná choroba. Obvykle jsem zvyklá přečíst alespoň pět knih za měsíc, někdy zdolám víc, někdy méně, ale čtu pořád. Momentálně pociťuji absťák, protože čtení se pro mě vážně stalo drogou. Nejhorší na tom je to, že bych třeba i měla chuť něco číst, ale nedokážu se začíst.
     Během března jsem chtěla v rámci #My čteme přečíst Pýchu a předsudek, už jsem knihu otevřela, ale po pár stránkách jsem se zasekla a nejsem schopná pokračovat. Jen nevím, zda je chyba na mém přijímači nebo v knize, ale ty sestry mi přijdou jako slepice honící se za vhodným kohoutem. Knihu jsem odložila a otevřela jinou, ale po pár řádcích jsem nedokázala pokračovat a raději šla spát. Ano, čtu obvykle večer asi tak hodinku před spaním.


     Už jsem za půlkou měsíce a pořád nic. Občas se přistihnu, jak stojím před svou knihovnu a pozoruji ty haldy knih, které jako by na mě volaly a vábily mě k sobě písní sirén. Připadám si jako na pustém ostrově smutně pozorující knihy vypadající jako vzdálené ostrovy v nedohlednu. Kde se stala chyba? Proč se knihomol nemůže přinutit otevřít knihu a s chutí se začíst? Jak vyléčit tuto prapodivnou chorobu? Co číst, abych znovu našla chuť číst?

     O víkendu jsem zase stála před knihovnou a očima těkala po mých oblíbených sérií či jiných milovaných knihách. Vydrápala jsem se na židli a přerovnala knihy nahoře na knihovně tak, abych vylovila první díl Pravé krve. (Nevíte, který idiot vyrovnal mnohadílnou sérii na sebe a dal první díl až dolů?) Slezla jsem s ulovenou knihou z židle a pohodlně si sedla na postel. Přečetla jsem pár řádek a věděla, že na tohle nemám chuť... A knihu znovu uklidila s dalším přerovnáním. Zůstala jsem na židli a pozorovala knihovnu z blízka.
     Co číst? V té vysoké asi nic, tak jsem přelezla na postel a nakukovala do druhé knihovny, kde mám fantasy a pár hororů ve dvou řadách za sebou. Další přerovnávání, ale žádná kniha mě neoslovila. Dokonce ani Harry Potter mě k sobě nepřivábil. Nakonec jsem hrábla po Malém princi, který mě zatím vždycky pohladil po duši, ale tentokrát jsem zůstala zírat na první stranu a nic. Knihu jsem zavřela a s ní v ruce pozorovala knihovnu dál... Nakonec i Malý princ se vrátil zpátky do police za sklo.
     Přešla jsem ke stolečku, kde mám knihy půjčené z knihoven v Klatovech a v Plzni (ano, chodím do dvou knihoven). Přerovnala sloupečky knih, všechny postupně zotvírala, přečetla pár slov a zase je zavřela...

     Až znechuceně jsem šla čučet na televizi a zjistila, že tím přehrabováním knihovny jsem strávila přes dvě hodiny a stejně nic nevybrala. Nakonec jsem na netu začala sledovat první řadu seriálu Kráska a zvíře, a pak šla tvořit úkoly na HOG (Hogwarts.cz), kde byla další termínová neděle.

     Co se to se mnou děje? Včera večer jsem místo čtení raději zkoukla Vánoční kameňák! Takže to se mnou začíná být už dost vážné. Místo čtení raději čučím na televizi, nebo jdu spát. Jako by ze mě vyprchala všechna radost ze čtení a knih, na které se jen smutně koukám, a když míjím knihovnu, tak sklopím oči, abych neměla výčitky svědomí, že tam knihy jen tak leží...

Komentáře

  1. Možná je to jen nějaká momentální krize. Každopádně držím palce, ať brzo přejde. Já se nemůžu začíst většinou tehdy,když mě nějaká knížka dostane do kolen a mám pocit, že už nic lepšího být nemůže. Tak se "brzo uzdrav" ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za milá slova, prostě mě to přepadlo z ničeho nic, tak snad to brzy odezní.

      Vymazat
  2. Me napada, jestli to neni pocasim. Prece jenom, kdyz je dlouho hnusne a zima, tak clovek pak nema naladu na nic a radsi dela neco opravdu nenarocnyho, coz koukani na Kamenak rozhodne je :D drzim palce, at te cteni zase bavi a snad je to opravdu jen tim odpornym pocasim :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná máš pravdu, že za to může počasí, nebo jde o nějakou jarní únavu, ale doufám, že brzy zase začnu číst. :-)

      Vymazat
  3. Já takovouhle čtecí krizi měla už několikrát. A naštěstí to vždy po určitém čase odeznělo... I když je pravda, že jednou mě to drželo asi dva měsíce... :( Doufám, že u tebe to přejde rychleji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za povzbuzení, taky doufám, že budu zase brzy fit a najdu chuť číst.

      Vymazat
  4. Toto jsem kdysi taky zažila. Nedokázala jsem se začíst a možná za to můžou Inkubovy sny, protože jsem je tenkrát četla přes dva měsíce a hrozně se nudila. Vždy jsem raději začala sledovat seriály nebo spustila nějakou hru. Trvalo to asi půl roku a já nechápala, co se děje. Nakonec ta chuť znovu přišla a byla ještě větší, než předtím a od té doby přečtu daleko víc knih. Možná to bude chtít trochu času, nenutit se. Ono to samo přijde a z čtení budeš mít určitě ještě větší požitek :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.