Literární koutek "U fretko-kocoura"

Zahoďte alespoň na chvíli zodpovědnost a zkuste si užít drobný okamžik nic nedělání, zasněte se a začněte žít svůj život jinak, než jen jako hon za úspěchem, penězi a slávou… Prostě si užijte „líné radosti“, které jsou zadarmo.      Tvrdě pracujeme a věnujeme se věcem, které nás nebaví, abychom vydělali dost peněz na to co nám přináší skutečnou potěchu…

V poslední době je takřka nemožné se (nejen) na sociálních sítích nesetkat s pojmem HYGGE a touhou udělat svůj život šťastnější. Co je to hygge? A proč po tom všichni šílí? Někdy mi přijde, že to lidé přehánějí, v honbě za co nejvíc hyggeligt zážitkem zapomínají na to podstatné, o co v hygge jde.      Jednoduše přeloženo je hygge něco jako pocit pohodlí, pohody, spokojenost, štěstí. Vlastně to slovo nikdo neumí ani správně vyslovit, natož vysvětlit. Co kniha (nebo kdokoliv, kdo o hygge mluví), to jiná definice.      „Hygge je atmosféra, která nás obklopuje, a vědomé prožívání štěstí. Je to způsob bytí s lidmi, které máme rádi. Je to pocit domova.“ (Hygge - Meik Wiking, str. 6)      „Hygge je vlastnost přítomnosti a prožívání sounáležitosti. Je to pocit tepla, pohodlí a bezpečí.      Hygge je prožívání vlastního já a splynutí s ostatními lidmi a místy, která n...

Mohou se horoskopy používat během vyšetřování vražd? A jak by se tyto informace daly zkombinovat s důkazy a indiciemi z pátrání? To se dozvíte po přečtení české detektivky „Muž na dně“...      V lomu je nalezen mrtvý policista podporučík Osvald Zapletal? Případ je přidělen majoru Mariánu Holinovi, v jehož týmu je mimo jiné mladý policista Diviš a také Rosťa, všem velí podplukovník Zdeněk Karoch. Vyšetřování se komplikuje, s tím, jak pomalu vyplouvají na povrch různá tajemství nejen zavražděného...      Kdo je zodpovědný za smrt podporučíka Zapletala? Komu mohl vadit natolik, aby se jej zbavil? Objeví policisté pravý motiv vraždy?      „To, co je vevnitř v člověku, se zrcadlí v tom, co ho potkává zvenčí.“ (str. 21)

Nádherně melancholický příběh lásky, která neměla čas uzrát… Petr a Lucie je výjimečně napsaná kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Jsem ráda, že jsem se v rámci My čteme do ní pustila.        První setkání Petra a Lucie je krátké, a přesto se jim oběma zapíše do paměti i srdcí. Takže když osud naplánuje jejich příští setkání, je to opět jen náhoda, a přesto mezi nimi během těch pár okamžiků a pohledů přeskočí jiskra. Oba pochází z úplně jiné společenské vrstvy, jenže je válka a před nálety se schovávají všichni. A tak se mezi dvěma mladými lidmi rozhoří láska. Nejdříve se tváří jako přátelství, ale podle červenajících líček obou je jasné, že vzájemné sympatie přerostou v něco víc…

Jaký osud čeká strašidlo, které už dlouhá staletí straší v sídle Canterville, když se tam nastěhuje nová rodina? Smutek, děs, hrůza, ale i vtip, humor a veselý, to vše a nejen to, najdete v útlé knížce Strašidlo Cantervillské.      Americký vyslanec Hiram B. Otis koupí staré sídlo Canterville a nastěhuje se do něj i se svou rodinou. Hodně lidí ho od tohoto záměru odrazovalo, dokonce i prodávají lord Canterville jej varoval, že tam straší a nikdo tam dlouho nevydrží. Američan se tomu jen zasměje, vždyť něco jako duchové či strašidla přece neexistují… Jenže v knihovně je krvavá stopa, která se na tomto místě objevuje už od vraždy lady Eleonory de Canterville v roce 1575, jak se dozví od staré hospodyně paní Umneyové. A první noc je ze spánku vyruší hrozný randál a řinčení řetězů…       Že by strašidlo skutečně existovalo? Jak si americká rodinka poradí s těžkostmi společného domu se strašidlem? No, myslím, že ...