Recenze: Maškaráda - Terry Pratchett

Ještě bláznivější příhody dvou čarodějek, které se vydají na představení opery… A to může znamenat jen jedno, a to pořádnou dávku zábavy a nepředvídatelných okamžiků…


Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová řeší problém, jelikož jim do trojice jedna čarodějka schází. Magráta se provdala a stala královnou, ale protože musí být pořádek, tak si čarodějky potřebují najít náhradu. Vyhlídnou si nadějnou místní dívku Anežku Nulíčkovou alias Perditu, ta však mezitím odjela do Ankh-morkporku, aby zde zpívala v opeře. A tak se slavné čarodějky vydají opět na cestu, což pochopitelně znamená, že se brzy začnou dít velké věci a opera se při jejich návštěvě jistě otřese v základech…
……………..
Tři byl pro čarodějky přirozený počet 
A ony jednu ztratily. No, ne tak docela ztratily. Magráta teď byla královnou a královnu těžko jen tak někde založíte. Ale… prostě to znamenalo, že namísto tří jsou teď jen dvě.
Když jsou tři, máte jednu, která oběhne lidi a varuje je, když se ty dvě zbývající pohádaly. Na to byla Magráta skvělá. Bez Magráty si Bábi Zlopočasná se Stařenkou Oggovou lezly na nervy. S ní dokázaly všechny tři lézt na nervy celému světu, což byla mnohem větší legrace. 
(str. 10)
18.díl fantasy série Úžasná Zeměplocha čtenářům ukáže, jak se dělá opera a můžete se vsadit, že pokud se do toho zapletou dvě čarodějky, tak to bude stát za to.
Navíc se ukáže, že Fantom opery existuje i v Ankh-morkporku. Sice se mu říká Duch, ale sídlí v opeře a hlídá, aby představení byla perfektní. Nikdo ho nikdo neviděl, nebo to setkání nikdo nepřežil, aby o tom mohl vyprávět, přesto Duchovi patří to nejlepší lóže. Na všechno dává pozor a hlavně mu zpěvačky musí lahodit oku i sluchu, jinak možná trochu improvizuje. Někdo může namítat, že je to šílenec, který zabíjí nepohodlné lidi a straší v opeře, ale Maškáráda vyjeví pravdu a to nikdo nebude stačit divit.
„Pro smilování boží, Sardelli, vy jste přece vzdělaný muž! Jak tady můžete tak klidně sedět a souhlasit s takovým šílenstvím? Po budově pobíhá jakési stvoření v masce, nárokuje si nejlepší lóži, zabijí lidi a vy tady sedíte a říkáže, že budou potíže?“
(str. 87)
Opera má svá pravidla a ty je nutné za každou cenu dodržovat. Například představení nesmí být nikdy přerušeno, a tak se po menších komplikacích na scéně prostě jen odklidí mrtvola do zákulisí a zpívat se může vesele dál. Ano, umění dokáže být tvrdé a bezcitné, ale v tom tkví jeho kouzlo.

Stařenka Oggová se dala na psaní velice zajímavých receptů (ochutnání pouze na vlastní nebezpečí) a Bábi Zlopočasná je pořád stejná. Jsou to hodné čarodějky, které pomáhají lidem, ale nikdy se jim nepokoušejte odporovat, nebo dokonce naštvat, to by to s vámi nemuselo dopadnout příliš dobře. Kolem nich se totiž často dějí hodně podivné věci.
„Promiňte, ale vznikl tady takový menší problém,“ řekla Stařenka.
„Kdo je po smrti?“
„Oh, to ne, nikdo není mrtvý, naopak,“ mávla rukou Stařenka. „Jde o oběd, ten je naopak pořád ještě naživu a visí na stropě…“
(str. 245)
Dočkáme se i mých oblíbených postav - Smrťě, přece jen nesmí chybět tam, kde se umírá a knihovníka – orangutana Oooka, který se ke všemu tak nějak připlete a nakonec bude mít velmi důležitou roli. No, ono by se stejně asi nenašel nikdo, kdo by se ho odvážil vyhánět. On někde je, tak tam prostě zůstane a basta! 
„Opravili jsme je, pane Sardelli! Jenže… víte, on nechce slézt ze stoličky…“
Z místa varhaníka zamával na hudebního ředitele orangutan. Sardelli ho znal a mimo jiné věděl i to, že jestliže se knihovník rozhodl sedět na nějakém místě, pak na něm také seděl. Ale byl prvotřídní varhaník, to musel Sardelli přiznat. 
(str. 293-294)
Kniha se čte velmi rychle a hodně se u ní nasmějete. Tohle musí bavit snad každého. Absurdní situace a bizarní scény provází během celého příběhu v opeře (někdy i mimo ní). Jen závěr mi přišel trochu natahovaný, oproti jiným dílům si čtenář musí na vysvětlení a rozřešení záhady chvíli počkat.

Maškaráda je humorné fantasy, které si tentokrát vzalo na mušku operu a podle toho kniha taky vypadá. Ukáže se, že město Ankh-morkpork je sice nebezpečné místo, ale oproti opeře se v ulicích nic neděje. Na pomoc bude dokonce zavolána i městská hlídka, která všechno ještě více zkomplikuje.
Příjemná oddychovka. Dějová linie okolo čarodějek sice nepatří mezi mé oblíbené, ale takhle kniha je rozhodně výjimečný zážitek. Mohu jedině doporučit.

Hodnocení: 90%

Název: Maškaráda (orig. Maskerade, 1995)
Autor: Terry Pratchett
Překlad: Jan Kantůrek
Série: Úžasná Zeměplocha
Díl: 18
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 400
Vydal: Talpress, 1998 (1. vydání)

Recenze na předchozí díly:
Barva kouzel // Lehké fanstastično // Čaroprávnost // Mort // Magický prazdroj // Soudné sestry // Pyramidy // Stráže! Stráže! // Faust Erik // Pohyblivé obrázky // Sekáč // Čarodějky na cestách // Malí bohové // Dámy a pánové // Muži ve zbrani // Těžké melodično // Zajímavé časy //

Komentáře