Recenze: Vykupitel duší - Iveta Pačutová

Výjimečná prvotina slovenské autorky, kde se kloubí vesnické drama, krásný příběh a tajemnou, což z knihy dělá zajímavé počtení...

Během velké bouřky se u domu Halajů objeví promočená, na smrt vyčerpaná cikánka s dítětem v náručí, která do rána nepřežije. A tak podivná bouřka přinesla do rodiny dvou bratrů hned dvě děvčátka. Matějovi a Julce se té noci narodila dcera Ida a Zuna s Imrem si osvojili cikánskou sirotu Rózu. Přestože z ní měli zpočátku obavy, tak si je malá dívenka s fialovýma očima brzy získá svou otevřeností, dobrým srdcem i zvědavostí... A tím začal příběh dvou bratrů Matěje a Imra, jejich dvou manželek a hlavně dcer Idy a Rózy které jako by byly propojeny nějakým poutem

Dokáže dědina přijmout cikánskou dívku? Nebo ji kvůli předsudkům vyženou? Jaký je příběh Róziny matky? Proč je Róza tak zvláštním dítětem? A kdo je tajemná postava stojící v pozadí příběhu?

.......

Příběh se odehrává v 19. století ve slovenské dědině pod Tatrami a čtenáři se naskytne příležitost sledovat obyčejný vesnický život, který nebyl v té době vůbec jednoduchý. Lidé se starali o svá hospodářství, zvířata, pole či louky a jakákoliv odchylka počasí pro ně znamenala pohromu. Sucho přineslo neúrodu, příliš deště zase záplavy a nejhorší byly bouřky, které ničily všechno. A přesto se tito lidé dokázali radovat ze života, držet při sobě a rodina pro ně znamenala všechno.

Přirovnání k Žítkovským bohyním od Kateřiny Tučkové, jak hlásá přebal knihy, se mi zdá nepřesný a zavádějící, protože obě knihy jsou velmi odlišné a během čtení mě podobnost vůbec nenapadla. Žítkovské bohyně jsou totiž hodně propletený příběh s historickými odkazy, zato Vykupitel duší je sice také trochu složitější, ale hlavně je napsán velmi procítěně a přesto realisticky, za což autorce patří obdiv.

Kdybych měla knihu k něčemu přirovnat, tak nejspíš k románu Člověk Gabriel od Kateřiny Dubské, který je psán podobně procítěně, i když jeho příběh je více naivní.

„Bylo tam hodně vody,“ řekla Róza ospale.

„Bála ses, že?“

„Ne, nebála. Byl tam Nikdo.“

(str. 248)

Najít hlavní postavu je složité a v podstatě nemožné, protože hned několik osob má své vlastní dějové linie, které se různě proplétají a odhalují nám své osudy.

Dva bratři Matěj a Imro, kteří mají složitý vztah, oba jsou povahově odlišní, a tak mezi nimi dochází k častým sporům, ale jeden pro druhého by dali ruku do ohně. Jejich manželky Julka a Zuna jsou obdivuhodné ženy, které dokáží mnohé přečkat a bojovat za své milované. I ony mají své potřeby a tužby, což jim přinese jen další trápení.

Ida je od malička v nevýhodě oproti vrstevníkům, protože se narodila hluchoněmá, a to přináší velké problémy. Chvíli trvá, než ji ostatní přijmou, hlavně když v sobě objeví uměleckého ducha. Naštěstí je tu cikánská dívka Róza, která je velmi zvláštní a vždy se kolem ní rozprostíralo tajemno. Ovšem její přátelská povaha plná zvídavosti a oddanosti vůči blízkým z ní dělá neocenitelnou součást rodiny. To ona se jako první s Idou dokázala dorozumět a naučila to ostatní. Jsou jako sestry a navzájem je spojuje zvláštní pouto.

Milovala to věčně štěbetající děvčátko. Přišlo do jejich domu nečekaně a už zůstalo, protože si o Zuna nedala vzít. Malé, ztracené Cikáně, které postupně přirostlo  srdci všech Halajů...

(str. 105)

Jolana je místní bylinkářka, která dokáže poradit při každém neduhu, je moudrá a její rady pomohly již mnoha lidem. I ona sebou nosí svá tajemství, která si jednou odnese sebou do hrobu.

Vilo je trochu zaostalý chlapec, který se potýká s šikanou od vesnických kluků, ale není zlý, prostě jen nezapadá, a tak je rád za každé milé slovo.

Pak je tu ještě jedna osoba či bytost, která prochází celým příběhem. On by se dal považovat za hlavní postavu, vždyť se po něm také jmenuje kniha Vykupitel duší. On sám si říká Nikdo, ale co je zač? Je to snad smrt? Ne, on jen připravuje duše lidí na odchod, a tím jim pomáhá od bolesti, kterou si nastřádali během života.

Jeho postava si mě získala a díky ní dostala kniha další rozměr. Nejde jen o historický román z 19. století a vesnické drama, ale s ním je v ději nádech tajemna a nadpřirozena. Takovéto něco mezi nebem a zemí.

Nikdo mi trochu připomněl Smrtě z Úžasné Zeměplochy, hlavně kvůli jeho rozhovorům s Rózou, ale rozhodně nejde o kostlivce s kosou, to vůbec ne. Nikdo přemýšlí nad svým údělem a snaží se lidi pochopit, což se mu vůbec nedaří. Jeho fialové oči dohlíží na všechny, a když přijde jejich čas, tak za nimi přijde... On nemá zasahovat do dění lidstva, ale občas udělá výjimku...

Když se lidský život blížil ke konci, nastoupil on. Očistil duši člověka od vazeb, které ho spoutávaly, a umožnil její odchod na věčnost. Byl to jeho jediný úkol. Nic víc a nic míň. Když to neudělal, zbloudilá nešťastníkova duše zůstala na zemi a dále se snažila dosáhnout toho, o co usilovala v pozemském životě.

(str. 68)

Iveta Pačutová vypráví o rodině Halajů, jejich osudy se prolínají i s lidmi ve vesnici. Sledujeme jejich starosti i radosti, navíc občas nahlížíme do minulosti, a tak se dozvíme, že mnoho lidí v sobě celý svůj život nosí tajemství či bolest. Nikomu se nesvěřují, protože by to byl projev hanby, a tak Nikdo má pořád plno práce, aby jejich duši osvobodit od všeho zlého.

Nejde ovšem pouze o další historii rodu, autorce se podařilo napsat živý, procítěný a komplikovaný příběh s dramatickými okamžiky, který si vás získá již po několika řádcích.

Klidně bych uvítala pokračování, protože závěr ponechal nezodpovězené otázky o dalších osudech postav. Bude je Ida živit kreslením? Jakým směrem se bude ubírat Rózin život? A co za sílu to v ní dřímá?

Jen je trochu divné, že většina lidí v dědině cikánskou dívku přijala. Sice k ní byli nedůvěřivý, ale brzy ji měli už za jednu z nich. Což z ní až přespříliš idealisticky, protože cikáni v té době měli hodně špatnou pověst kočovníků.

To samé platí i pro Rózinu odlišnost, protože lidé se obvyklé bojí všeho jiného. Vlastně jsem celou knihu trnula, aby ji někdo neoznačil za čarodějnici, protože nebylo obvyklé, aby dívka běhala po loukách, plavala v řece, za bouřky pobíhala po kopcích a o samotě si povídala „sama pro sebe“, jak se muselo ostatním jevit, když s ní rozprávěl Nikdo. Ostatní ho totiž neviděli, jen Róza a její matka.

Vykupitel duší se čte jedním dechem a vyprávění prožíváte společně s postavami. Rozhodně jde o výjimečnou prvotinu slovenské autorky, která si zaslouží obdiv.

Hodnocení: 90 %

Velmi děkuji Knihovnice.cz za poskytnutí výtisku k recenzi.

Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:

Vykupitel duší

Název: Vykupitel duší (orig. Vykupitel´ duší, 2013)

Autor: Iveta Pačutová

Překlad: Miroslav Zelinský

Vazba: Tvrdá

Počet stran: 366

Vydal: Radek Červený - Knihovnice.cz, 2014 (1. vydání)

Doporučená cena: 399 Kč