středa 25. května 2016

Predátor: Betonová džungle - Nathan Archer

S horkem začíná lovecká sezóna a lovnou zvěří tentokrát budou lidi. Predátoři se opět přiletěli trochu pobavit a nasbírat pár loveckých trofejí. New York se má na co těšit...


     New York má velké problémy s extrémním horkem, které způsobuje lidské šílenství, takže policie musí neustále řešit nějaké spory i vraždy, protože lidem došla trpělivost. Třeba jeden manžel zastřelil brokovnicí manželku jen proto, že mu sebrala poslední chlazené pivo a nechala ho zteplat, ale hlavně se dívala na Tak jde čas. Není divu, že detektivy Rashe a Schaefera nepotěší případ brutálních vražd na členech dvou drogových gangů. Nadřízení sice tvrdí něco o válce gangů, ale tady jde o něco jiného, protože bestialita vražd byla doslova nelidská – těla stažená z kůže nebo utržené hlavy, které se nenašly. Navíc se do toho plete armáda, která se snaží vše ututlat.
     Po té, co se Schaefer utká s jedním z vrahů a ten jej označí neznámým zařízením, je jasné, že jde o mimozemskou zábavu, která se pro Schaefera stává osobnější, než by mu bylo milé. Vzpomene si totiž na hospodské vyprávění svého bratra Dutcha, který se údajně setkal během tajné vládní operace v džungli s neznámým protivníkem, který pozabíjel celou jeho jednotku a jen Dutch přežil. Souvisejí tyto dva případy? To musí Schaefer rychle zjistit a armádě se to nebude vůbec líbit...

pátek 20. května 2016

Z poštovní schránky (duben)

V dubnu mi přišlo 14 pohlednic a dopisů, z čehož postcrossigových pohledů se moc neurodilo. Snad se to další měsíc napsaví. Tak se raději půjdeme podívat na mé poklady. :-)

Rusko cestovalo 1 777 km za 18 dní.
Julia zdraví z Moskvy, má ráda Harryho Pottera a Pána prstenu. Má dvě kočky a ráda chodí s přáteli na párty.
Kanada urazila 7 504 km za 20 dní.
Celina pozdravuje z Kanady. Posílá její oblíbený pohled na hory. Ráda chodí do přírody.

neděle 15. května 2016

Svět knihy 2016

Minulý rok jsem byla na knižním veletrhu Svět knihy poprvé a letos jsem jela znovu. Opět to byl vyčerpávají, ale krásný výlet za knihami, nejspíš i proto, že mi dělala společnost Narciska. Rozhodla jsem se, že si nebudu kupovat příliš knih, přece jen kdo se s nimi má tahat. :-) A tak jsem si koupila nějaké pohlednice a deset knih. Na cestu jsem si vzala knihu Branou snů od Terezy Matouškové, která měla na veletrhu autogramiádu své nejnovější knihy Děti vánice. Tu mám již doma, protože mi jí Temnářka poslala i s věnováním. Takže jsem neváhala a nechala si od ní podepsat i její prvotinu (tedy alespoň se domnívám, že by to měla být její první kniha).


pátek 13. května 2016

Knižní momentky

Všichni o mě ví, že mám moc ráda knihy, ty mě doprovázejí všude kolem a já jsem za to velmi ráda. Co by byl život bez knih? To by prostě nešlo. Tak se mrkněte na mé knižní momentky a možná na některé z knih napíšu také recenzi.

Můj kocour Whitee má jistě dobrodružné sny, obzvlášť vedle Patnáctiletého kapitána (Jules Verne).  Verneovky má rád prostě každý. :-)

středa 11. května 2016

Přípravy na Svět knihy 2016

Na loňském knižním veletrhu Svět knihy jsem byla poprvé a byl to rozhodně nezapomenutelný zážitek. Lidí všude plno, vedro k zalknutí a vzduchu se nedostávalo. Ale užila jsem si knižní atmosféru. :-) Pár knižních blogerů jsem viděla, většinou chodí po skupinkách, nebo alespoň po dvojicích, takže se dají v davu rozeznat. :-) Nikoho jsem se však neodhodlala oslovit, já vlk samotář se bojím cizích lidí, takže jsem se snažila držet, co nejvíc neviditelná.
     Byla jsem tam sama v sobotu a snažila se procházet stánky a vystavované knihy, ale na můj vkus je to prostě příliš monstrózní akce. To víte, jsem milovník maličkých knihkupectví a antikvariátů, takže tohle na mě bylo moc velkolepé.

     Letos jsme se s Narciskou dohodly, že pojedeme spolu. Původně jsme přemýšlely, že bychom vyrazily až v neděli, to by na veletrhu nemuselo být už tolik lidí, ale nakonec se pojede v sobotu, takže se už těším na ty davy lidí. :-) Program jsem si prošla, sice mě tam pár akcí dost zaujalo, ale nakonec chci jít hlavně na autogramiádu Terezy Matouškové, jinak budu pokukovat okolo Narcisky, která má za úkol mě hlídat, abych nenakoupila moc knih.


     No, kdybyste mě náhodou chtěli pozdravit (vážně nekoušu, i když možná tak vypadám), tak hledejte krásnou a veselou dívku s pestrobarevnou hlavou (to je Narciska) a někde poblíž ní budu já – malý ošklivý skřet s krátkými vlasy, celý v černém a TARDIS taškou. 
     Budu mít své nové, vlastnoruční „fretko-kocouří“ náušnice a na tašce pár mých „brožo-placek“, které jsem si vyráběla na oslavu mé oblíbené bradavické koleje Havraspár, mého blogu Literární koutek „U fretko-kocoura“ a také mého druhého blogu Deník krvesaje, který vede má literární postava krvesajka Anna. :-)

neděle 8. května 2016

Vánoční balíček od velikonočního zajíce

Maglaiz si na mě uchystala dubnové překvapení v podání balíčku s vánočními dárky. No, někdo prostě nemá okolo Vánoc čas, tak proč nebýt originální a nenechat nadělit dárky až velikonočního zajíce? To se přece tak často nestává. :-)


Ta holka moc dobře ví, co mi nadělit, abych skákala radostí a juchala nad každým rozbaleným dárečkem. :-) Všechno bylo zabalené do krepového papíru doplněného o washi pásky a drobné hvězdičky. Bohužel jsem to jaksi zapomněla zvěčnit, tak se raději pustíme do nadělených dárků. :-)

pondělí 2. května 2016

Z poštovní schránky (březen)

Co mi během března přistálo ve schránce? Jaké pohlednicové poklady jsem dostala? Postcrossing je vážně skvělá věc. Navíc byly Velikonoce, takže jsem dostala celkově 22 pohlednic a 3 dopisy.


neděle 1. května 2016

Zápisníkové útržky z dubna

Duben je fuč, tak je čas si maličko shrnout, co se v něm odehrálo, jaké knihy jsem si koupila a co všechno jsem přečetla. Nevím sice, zda podobný článek někoho zajímá, ale já si ráda všechno připomenu znovu, tak jen doufám, že nikoho neunudím k smrti. :-)


Mám chybějící díl Pendergasta!